Jan Rybář

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Jan Rybář (12. 12. 1833 – 28. 3. 1913) byl průkopníkem železničního stavitelství ve Slovinsku. Narodil se v Praze. V letech 1848–1851 vystudoval stavební inženýrství na české polytechnice v Praze a poté nastoupil do služeb Jižní dráhy, která vedla z Vídně přes Štýrský Hradec a Lublaň do Terstu. Působil ve Štýrském Hradci (dnešním Grazu), Celji a Lublani. Zde se podílel na stavbě továrny na zpracování rašeliny pro vytápění parních lokomotiv a na stavbě železničního viaduktu v Borovnici, ve své době druhého nejdelšího kamenného mostu v Evropě. Od roku 1859 byl jmenován vrchním inženýrem pro údržbu tratí v Gornje Ležece a následující roky působil ve stanicích Postojna, Divača a opět v Postojně. Roku 1869 byl přeložen na ředitelství Jižní dráhy do Vídně a jmenován přednostou oddělení signalizace a údržby tratí. V roce 1871 byl jmenován stavebním radou Rakouské severozápadní dráhy a začal zde působit jako přednosta oddělení údržby tratí. Poté byl jmenován centrálním inspektorem a posléze i zástupcem stavebního ředitele. V roce 1896 se přestěhoval do Prahy, kde mu byl roku 1908 udělen čestný doktorát Českého vysokého učení technického. Publikoval odborné práce a přednášky týkající se problematiky výstavby tratí v krasových územích.

Zdroje: