Pro ty, kteří se chtějí podílet na záchraně hrobů, ale nechtějí nebo si nemohou dovolit adoptovat celý hrob, existuje možnost přispět na veřejnou sbírku.
Přispět můžete například online prostřednictvím portálu darujme.cz
Veřejná sbírka slouží jako finanční zdroj pro záchranu významných hrobů a náhrobků, které naléhavě potřebují opravu, ale svého vlastního patrona si ještě nenašly. Čas je však neúprosný a nečeká. Včasná oprava a údržba rozhodne o tom, zda se cenná místa naší kolektivní paměti podaří uchovat, nebo zmizí v nenávratnu. Z prostředků veřejné sbírky byly doposud opraveny například následující cenné hroby.
Jako první náhrobek pro restaurování z výtěžku veřejné sbírky byl v roce 2017 vybrán pískovcový náhrobek libretisty Smetanových oper, Josefa Wenziga. Celková cena díla včetně repliky chybějícího kříže byla 53 400,– Kč bez DPH.
Josef Wenzig (18. 1. 1807 – 28. 8. 1876) byl český pedagog a převážně německy píšící spisovatel, autor libret k operám Bedřicha Smetany Dalibor a Libuše. V roce 1864 prosadil přijetí návrhu zákona o jazykové rovnoprávnosti na školách nižších a středních. Napsal řadu her a libret, z nichž jen některé byly provedeny či zhudebněny.
Jako druhý náhrobek pro restaurování byl v roce 2019 vybrán pískovcový náhrobek rodiny Graulichovy, dílo sochaře Františka Hnátka (1873 – 1941). Celková cena opravy byla 69 700,– Kč bez DPH.
František Hnátek studoval na Uměleckoprůmyslové škole u profesorů Wurzla a Suchardy. Mezi jeho díla patří busta J.K. Tyla ve Stavovském divadle, reliéf na rodném domě A. Dvořáka, skulptura delfínů na kašně na Staroměstském náměstí, či socha sv. Václava před pražskou usedlostí Kavalírka v Košířích, je autorem kopií soch na průčelí Libochovického kostela všech svatých.
V roce 2020 byla restaurována unikátní socha na náhrobku rodiny von Bundschuh na Olšanských hřbitovech. Rodina von Bundschuh pocházela z bývalého Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie) a do Čech přesídlila na sklonku 18. století, zřejmě po vypuknutí Velké francouzské revoluce. V roce 1797 byl Karlovi von Bundschuh udělen šlechtický titul a roku 1822 mu byl jako velícímu generálovi v Praze udělen i titul rytířský. Karl se zajímal o přírodní vědy a stal se předsedou České přírodovědecké společnosti.
Poničená socha klečící Marie nesla signaturu Petra Prachnera (1744–1807). Totožný náhrobek se nachází v Mašťově u Chomutova v rodinné hrobce Mladotů ze Solopysk. Socha byla v roce 2014 nejprve přenesena do zastřešeného depozitu a po restaurování v roce 2020 byla umístěna do lapidária na III. Olšanském hřbitově.
