Josef Kranner

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Josef Kranner (13. 6. 1801 – 19. 10. 1871) byl český architekt a stavitel. Narodil se na Malé Straně. Vyučil se v kamenické dílně svého otce Johanna Krannera, poté vystudoval pražskou Polytechniku jako žák prof. Ludvíka Kohla. Podnikl studijní cestu po Německu, Itálii a Francii, studoval na vídeňské Akademii. Ze svých cest po Francii si přivezl znalosti strojového opracování kamene, z Itálie a Německa pak okouzlení středověkou, zejména gotickou architekturou. Po svém návratu do Prahy v roce 1828 převzal po svém otci vedení jeho dílny. Během následujících let se z něj stal vyhledávaný stavitel a architekt. Mezi velkou řadu jeho pražských staveb patří pomník Františka I. na Smetanově nábřeží, je mu připisována stavba Lannova paláce v Hybernské ulici, schodiště z Karlova mostu na Kampu a především pak dostavba katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Kranner byl zakládajícím členem a později i prvním předsedou Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta. Vedl práce na opravách původní stavby a navrhl plán dostavby chrámu. Je také autorem novogotických úprav zámků Hluboká, Žleby a Hrádek u Nechanic. Kranner slavil i mezinárodní úspěchy – proslavil se ukázkami své tvorby na Světové výstavě v Londýně v roce 1851, stal se členem-korespondentem Královské společnosti britských architektů, inicioval reformu vídeňské Umělecké akademie. Kranner nejen že podle dobového tisku „dodal znovu vážnost gotické architektuře“, byl zároveň také nadšeným propagátorem moderní techniky a tak sám konstruoval i řadu strojů pro kamenickou výrobu. Posledních dvacet let strávil Kranner ve Vídni, kde i zemřel. I tam za sebou zanechal řadu významných staveb.

Zdroje: