Alexandr Berndorf

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Alexandr Berndorf (13. 4. 1889 – 9. 10. 1968) byl spisovatel, kulturní historik a topograf. Narodil se v Nepomuku v rodině lékárníka. Vyrůstal v rodině hudebně a kulturně vzdělané a on sám projevoval jak hudební, tak i spisovatelské nadání. Od mládí trpěl řadou zdravotních potíží, proto po měšťanské škole nastoupil na hospodářskou praxi na Zelenou Horu. V letech 1904–1907 studoval v Roudnici na Hospodářské škole. Po maturitě vystřídal jako praktikant několik panství, přesto jezdil často do Prahy a navštěvoval zde četné kulturní podniky a události, na kterých se seznámil a spřátelil s velkou řadou významných uměleckých osobností. Roku 1912 byl odvelen do armády k pěšímu pluku v Praze, ale záhy byl uznán zdravotně nezpůsobilým služby. Roku 1913 se mu podařilo získat v Praze místo státního úředníka. Byl pak převelen do Nasavrk a Vlašimi, ale roku 1919 se vrátil zpátky do Prahy. Počátky jeho literární tvorby sahají do let 1924, kdy mu začaly vycházet první články a roku 1926 i první monografická práce Tylově památce. Rok nato vydal soubor povídek, brzy následovaný řadou dalších povídek a románů. Byl nadšeným turistou a milovníkem rodného kraje a památek a tak se stal nejprve členem a později i jednatelem Svazu okrašlovacích a ochranářských spolků a také spolku spisovatelů Máj. Za okupace odešel do předčasného důchodu a vrátil se na Nepomucko. Od roku 1946 se nechal reaktivovat a po dobu tří let přednášel v Československém rozhlase řadu vlastních pořadů. V následujících letech se pak plně věnoval práci pro archiv Národního technického muzea, místopisnou komisi Akademie věd a zpracování kroniky Nepomuku. Je autorem řady povídek, mj. třídílného románu V červáncích a jitru našeho znovuzrození, dvou sbírek básní a velké řady vlastivědných a historických prací, věnovaných především Nepomucku.

Zdroje: