Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2019
Československá obec legionářská
František Weber (28. 2. 1908 – 1. 9. 1991) byl pilot, generálmajor letectva, válečný hrdina 2. světové války, jeden z 88 pilotů Čechoslováků, kteří se aktivně zúčastnili Bitvy o Británii. Narodil se v Podivíně na Hodonínsku. Po studiu na reálce nastoupil v roce 1928 v Prostějově do školy pro důstojníky letectva v záloze, kterou absolvoval v roce 1930 v hodnosti podporučíka s kvalifikací letecký pozorovatel. Pokračoval ve studiu na Vojenské akademii v Hranicích a roku 1932 byl v hodnosti poručíka pěchoty jmenován velitelem čety 7. pěšího pluku v Nitře. Po roce byl přeložen ke 4. leteckému pluku do Hradce Králové. Absolvoval několik kursů včetně pilotních a nakonec byl zařazen jako pilot 40. stíhací letky. Od září 1936 byl pro své pedagogické vlohy povýšen na nadporučíka a převelen jako školitel do hranické Vojenské akademie. Za mobilizace v září 1938 byl přidělen k 1. leteckému pluku v Pardubicích. Po okupaci byl propuštěn z armády a začátkem roku 1940 překročil tajně hranice a takzvanou východní cestou se dostal k čs. zahraniční jednotce ve francouzském Agde. Zde se stal velitelem letecké skupiny a v červenci 1940 s ní připlul do Británie, kde 1. 8. 1940 vstoupil v hodnosti Pilot Officer do řad Britského královského letectva. Byl zařazen nejprve do 310. stíhací perutě, po přeškolovacím výcviku na Hurricanech byl 10. 9. 1945 přeřazen ke 145. peruti, s níž se zúčastnil letecké bitvy o Británii. 27. října byl sestřelen, ale podařilo se mu seskočit do moře a byl zachráněn torpédovým člunem. V lednu 1941 se vrátil k 310. peruti a koncem února téhož roku převzal v hodnosti Squadron Leadera její velení. O rok později utrpěl při srážce po přistání vážný úraz. Po zotavení byl převelen do kanceláře prezidenta a pak na Inspektorát čs. letectva. Své zkušenosti zúročil mj. i jako velitel nově zřízeného 134. čs. polního letiště. V dubnu 1944 vážně onemocněl a do osvobozené vlasti se tak vrátil v hodnosti Wing Commnadera a podplukovníka letectva až v březnu 1946. Ve vlasti byl nejprve zařazen na MNO, ale už v roce 1949 byl donucen odejít nejprve na nucenou dovolenou a pak do výslužby. V letech 1950-1951 byl bez soudu vězněn na Mírově. Poté mohl pracovat jen jako dělník a účetní. Rehabilitován byl až v roce 1965, kdy mu byla i navrácena hodnost. Plného uznání se mu dostalo až po roce 1989. Generálmajor František Weber je nositelem řady státních vyznamenání, mj. Řádu M. R. Štefánika III. stupně, 2x Čs. válečného kříže 1939, Za chrabrost před nepřítelem, Čs. medaile za zásluhy I. stupně, Anglické hvězdy 1939-1945 a řady dalších. Jeho jméno a životopis je uvedeno na britském čestném seznamu RAF „The Few“.
V tomto hrobu je pohřben také sochař a kameník Václav Žďárský (1854–1912), autor řady náhrobků na Olšanských hřbitovech. Náhrobek je dílem Alexe Zelinky (1880–1942).