Augustin Smetana

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Augustin Smetana (15. 6. 1814 – 30. 1. 1851) byl kněz a hegelovský filozof. Narodil se v Praze v rodině kostelníka od sv. Haštala. Vystudoval piaristické gymnázium a po dvou ročnících studia na filozofické fakultě Karlo–Ferdinandovy univerzity v Praze roku 1832 se stal novicem řádu křižovníků a nastoupil studium teologie. 29.října 1835 vykonal řádové sliby. Studium teologie dokončil roku 1836. Rok nato složil rigorózní zkoušky z filozofie a byl vysvěcen na kněze. Protože byl několikrát povolán ke duchovní službě mimo Prahu, studia přerušoval a promoval na doktora filozofie až roku 1841. Spřátelil se s F. Exnerem, který ho výrazně ovlivnil a podnikl s ním několik studijních cest po Německu, kde se seznámil s německou filozofií. Po Exnerově odchodu do Vídně se na univerzitě stal suplentem filozofie, ale na základě své aktivní účasti v revolučním dění roku 1848 a jeho odklonu od herbartismu a příklonu k hegelovské filozofii nebyl doporučen na místo profesora a pro jeho odchod z křížovnického domu mu ani nebylo vydáno požadované vysvědčení zachovalosti. Přesto se stal roku 1848 děkanem filozofické fakulty. Poté, co byl v roce 1849 odvolán z učitelských míst, pracoval jako redaktor Palackého listu Union a také vychovatel. Roku 1850 pak veřejně oznámil, své vystoupení z církve a řádu a byl exkomunikován. Svůj život popsal v autobiografii Osudy kněze vyobcovaného z církve. Kromě ní je autorem řady úvah a studií, např. Význam současného věku či Vznik a zánik ducha. Svá díla psal německy. Jeho pohřeb na karlínském evangelickém hřbitově proběhl za velké účasti veřejnosti, studentů a profesorů filozofie, kteří za to byli voláni k odpovědnosti. Teprve roku 1900 byly ostatky a náhrobek přeneseny na Olšanské hřbitovy. Jeho život a filozofické dílo později v mnohém inspirovaly i T.G. Masaryka.

Zdroje: