Vlasta Štáflová

1. 4. 1907, Petrovice u Rakovníka – 14. 2. 1945, Praha

Kategorie → horolezkyně, spisovatelka

Hřbitov Olšany VIII, odd. 12, hrob 440
Hrob byl zařazen do projektu XXII-8/2021

Aktuální adopční nájemce:

Logo adoptujícího: Karel Vitoušek

Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2021

Karel Vitoušek

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Vlasta Štáflová (1. 4. 1907 – 14. 2. 1945) byla horolezkyně, spisovatelka a publicistka. Dětství prožila v Petrovicích u Rakovníka v rodině lékaře Františka Košky. Byla od mládí všestranně sportovně nadaná, věnovala se turistice a pravděpodobně i skautingu. Po studiu na rakovnické reálce se v roce 1922 přestěhovala do Prahy. Roku 1926 se seznámila s malířem a milovníkem hor a především pak Vysokých Tater Otakarem Štáflem (1884–1945), za kterého se o rok později provdala. Ten se v období let 1929 až 1938 stal spolunájemcem Chaty u Popradského plesa. Po vzniku Slovenského štátu pak byli manželé Štáflovi nuceni vrátit se do Prahy. V té době uskutečnila Vlasta, jedna z nejnadanějších československých horolezkyň té doby, řadu prvovýstupů, z nichž dodnes nejznámějšími jsou prvovýstupy na Ihlu v Patrii z roku 1929 a na Voliu vežu z roku 1935. Tato cesta obtížnosti V- dodnes nese na její počest jméno Cesta Vlasty Štáflové. Po vypuknutí 2. světové války, kdy čeští horolezci neměli do Tater přístup, začala Vlasta opět lézt v Českém ráji a spřátelila se s lezci okolo legendárního horolezce Josky Smítka, Vladimíra „Chrousta“ Procházky a řady dalších. Z té doby jsou známé její prvovýstupy v Prachovských skalách, na Hruboskalsku a Skalách na Mužském. Jako nadaná novinářka a spisovatelka publikovala už od roku 1928 v řadě novin a časopisů, jako byly například Zvon, Venkov, Národní listy, Večer, Rozkvět, Lidové noviny, Salon, časopis Klubu alpinistů československých v Praze, Krásy Slovenska, Slovenský východ, Vysoké Tatry. Její fejetony pravidelně vysílal i rozhlas. Od roku 1935 přispívala do časopisu Zora, který v letech 1938 až 1939 i řídila. Roku 1933 vydala svou první knihu pro mládež Reflexy na hladině, následovala Hore zdar!, Uličnice a Kamzíček. Známá je její série knih o dívce Daně, z nichž poslední, Samostatná Dana vyšla posmrtně roku 1948. Celkem vydala na 24 knih, převážně pro mládež. Vlasta byla členkou Klubu alpinistů Československých Praha a Spolku tatranských horolezců JAMES. Spolu se svým mužem iniciovala už roku 1930 vznik Tatranského symbolického cintorínu obětí hor u Popradského plesa. K jeho slavnostnímu otevření došlo ale až v roce 1940. Vlasta spolu se svým mužem tragicky zahynula v troskách domu na Vinohradech při náletu spojeneckých bombardérů na Prahu 14. února 1945.

Fotogalerie: