Josef Kafka

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Josef Kafka byl přírodovědec se zájmem o paleontologii, hydrobiologii, zoologii, hydrobiologii a botaniku. Pracoval v Národním muzeu v Praze (do roku 1919 Muzeum Království českého), nejprve jako adjunkt a později jako ředitel geologicko-paleontologických sbírek.
Po studiích na reálné škole v Rokycanech a na Vysokém učení technickém a Karlově univerzitě v Praze nastoupil roku 1883 jako úřední zaměstnanec Musea Království českého v Praze, kde získal místo asistenta u prof. MUDr. Antonína Friče. Pod jeho vedením se začal věnovat průzkumu rybníků, řek a jezer. V roce 1895 se stal adjunktem paleontologického oddělení, v letech 1918 až 1923 byl jmenován ředitelem geologicko-paleontologických sbírek Národního muzea.
Společně s Antonínem Fričem a jihočeským rybníkářem Josefem Šustou, se zasloužili o popularizaci oboru hydrobiologie. Aktivně se zajímal a spolupracoval na myšlence otevření zoologické zahrady v Praze. Samotné realizace Zoologické zahrady v Praze se nedožil, zemřel dva roky před jejím otevře-ním.
Od roku 1925 se podílel i na vydávání časopisu Šťastný domov, kdy v roli šéfredaktora vedl rubriku o zahradničení zahradní architektuře a architektuře domu.
Překládal z němčiny a podílel se na některých heslech Ottova slovníku naučného.
Již roku 1884 se stal spolupracovníkem časopisu Vesmír, který vycházel pod šéfredaktorským dohledem Antonína Friče. V letech 1884 až 1886 publikoval svoji první odbornou přírodopisnou práci Mechovky země české. Roku 1885 vydal knihu o akvaristice s názvem Akvarium, jeho živočišstvo a rostlinstvo. Je pokládán za jednoho ze zakladatelů akvaristiky v českých krajinách. Akvaristice i životu ve sladkovodních tocích se aktivně věnoval plných 45 let.
Přispíval či se podílel na vydávání dalších časopisů, např. Hospodář československý (1889-1891), Rukověť zemědělská či Pražská Včela. Od roku 1890 redigoval Fotografický věstník, sám byl totiž vášnivým fotografem a údajně si svůj atelier zařídil přímo v budově Národního muzea.
Při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891 se podílel na publikaci Illustrovaný průvodce všeobecnou zemskou jubilejní výstavou s průvodcem Prahou. O rok později vyšel jeho Ilustrovaný průvodce po africké výstavě cestovatele dr. Emila Holuba, který měl čtenářům přiblížit neobvyklé exotické sbírky českého cestovatele Emila Holuba z jeho cest po Africe. K Zemské jubilejní výstavě se vrátil ještě jednou, a to spoluprací a řízením rozsáhlého díla Sto let práce, které vycházelo v létech 1891 až 1895.
Sepsal též osmnáctisvazkové dílo s názvem Kafkův illustrovaný průvodce po Království českém – místopis Čech s využitím tehdy dostupných dopravních prostředků pro cestování.
V roce 1929 byl jmenován čestným občanem Rokycan.

Zdroje: