Alexandr Ivanovič Fenin

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Alexandr Ivanovič Fenin (22. 8. 1865 – 24. 1. 1944) byl ruský důlní inženýr, pedagog a spisovatel. Narodil se v Bachmutském Újezdě u Charkova na území dnešní Ukrajiny v rodině statkáře. Roku 1883 maturoval na reálném gymnáziu v Charkově. V roce 1889 úspěšně promoval na Institutu hornictví v carském Petrohradě. O rok později nastoupil do zaměstnání jako pomocník důlního inženýra ve francouzské uhelné společnosti a posléze byl až do roku 1895 vedoucím Vozněsenského dolu a po další tři roky Makejevského dolu. Poté vedl od roku 1897 pro rusko–belgickou důlní společnost průzkumy důlních nalezišť a následně pak i stavbu a zprovoznění Verovského dolu. Za svou práci byl roku 1900 na Světovém veletrhu v Paříži oceněn medailí. V letech 1917 až 1923 se stal ministrem obchodu a průmyslu v Denikinově Ruské prozatímní vládě. Poté, co z Ruska emigroval, vedl řadu důlních průzkumů v Egyptě na Sinajském poloostrově a na pobřeží Rudého moře a také na Podkarpatské Rusi. Zbytek života strávil v Praze jako pedagog. Stal se děkanem Vysoké školy báňské v Příbrami a přednášel na Ruské lidové univerzitě v Praze. Byl také členem Masarykovy Ruské knihovny při Ruské lidové univerzitě v Praze. v březnu 1931 se stal členem Uspenského Bratrství a téhož roku byl zvolen do jeho rady. Od roku 1932 se podílel jako předseda majetkové a technické komise na dostavbě a umělecké výzdobě Chrámu nejsvětější bohorodice na Olšanských hřbitovech. Je autorem memoárové knihy Vzpomínky inženýra k dějinám společenského a hospodářského vývoje Ruska v letech 1883–1906, vydané roku 1938 Ruským institutem v Praze. Její překlad pod názvem Coal and Politics in Late Imperial Russia, vyšel v roce 1990 v USA.

Zdroje: