Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2022
KDU-ČSL
Alois Petr (26. 12. 1889 – 14. 12. 1951) byl český a československý lidovecký politik a poslanec. Narodil se v Tužíně na Jičínsku v rodině zedníka a dělnice. Už ve čtrnácti se stal textilním dělníkem v továrně, roku 1911 vstoupil do křesťanských odborů a brzy se stal tajemníkem Všeodborového sdružení. Roku 1915 narukoval a byl odvelen na ruskou frontu, kde padl do zajetí. Do legií odmítl vstoupit a do Československa se vrátil až v roce 1920, Opětovně začal pracovat v křesťanských odborech, kde se stal předsedou Ústředí křesťanských odborových organizací pro Čechy. Stal se členem Československé strany lidové a spolupracoval s deníkem Lidové listy. Roku 1925 byl zvolen poslancem Národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Za okupace se podílel na protinacistickém odboji a roku 1944 byl zatčen gestapem. Během svého věznění získal vazbu na komunistické odbojáře. Po válce se stal místopředsedou Sdružení pracovníků domácího a zahraničního odboje a na podzim roku 1945 byl nominován do Prozatímního národního shromáždění, o rok později byl zvolen do Ústavodárného národního shromáždění a v letech 1945 až 1946 byl místopředsedou sněmovny. V únoru 1948 se spojil s komunisty a byl zvolen do Ústředního akčního výboru Národní fronty. Alois Petr byl zvolen předsedou strany a stal se ministrem dopravy poúnorové prokomunistické vlády. Osobně intervenoval u K. Gottwalda proti perzekucím lidovců, zejména učitelů a v řadě případů byl i úspěšný.