Anna a Olga Lauermannovy

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Anna Lauermannová Mikšová (15. 12. 1852 – 16. 6. 1932) byla spisovatelka a dramatička, známá pod pseudonymem Felix Téver. Narodila se v Praze v rodině známého lékaře a porodníka Mikuláše Miksche. Vzdělávala se nejprve na německé a později na české Vyšší dívčí škole. Ve škole Františka Pivody získala klavírní a pěvecké vzdělání. Byla členkou Amerického klubu dam. V roce 1875 se provdala za Josefa Lauermanna, vnuka J. Jungmanna. Bohužel se u něj záhy projevila agresivní psychická nemoc a tak ho Anna s dcerou Olgou byla nucena po osmi letech manželství opustit. Roku 1888 došlo k rozvodu a Lauermann byl umístěn v psychiatrické léčebně. Roku 1880 Anna po návratu z tříletého zdravotního pobytu v Itálii otevřela ve svém domě na Jungmannově náměstí literární salon, kde hostila řadu významných osobností té doby. Jedním z nich byl i historik A. Gindely, který Lauermannovou přesvědčil, aby sama začala psát. Své literární pokusy konzultovala s E. Krásnohorskou, J. Zeyerem nebo O. Theerem. Pseudonym Felix Téver (šťastná Tibera) si zvolila jako připomínku svého pobytu v Itálii. Nejprve se věnovala překladům z němčiny a francouzštiny, posléze začala publikovat vlastní básně, povídky, romány a divadelní hry. První sérii povídek publikovala v Květech a později i v literárních časopisech. Mezi její díla patří prózy Její mladší bratr, V Soumraku, V hradbách, Silná jako smrt či Černý Lohengrin, dramata Pohostinsku, Ozdravovna „Na smíchu“ nebo posmrtně vydaná kniha vzpomínek Lidé minulých dob.

Její dcera, Olga Votočková Lauermannová (10. 10. 1877 – 12. 10. 1964) byla také spisovatelka. Díky matce vyrůstala v literárním a uměleckém prostředí, tři roky s ní pobývala také v Itálii. Roku 1905 se provdala za lékaře Jana Otakara Votočka. Svou prvotinu Inčiny povídky publikovala roku 1919. Mezi její díla patří romány Moldavit, Kajetánské divadlo, Ruce, Hrubián či monografie Karolina Světlá nebo Magdalena Dobromila Rettigová. Po vzoru své matky pořádala literární čaje s debatami. Věnovala se sociální péči, byla předsedkyní sociálního komitétu při Ústředním spolku českých žen a sama byla poručnicí 10 dětí. Rovněž byla členkou Společenského klubu, Umělecké besedy, Společnosti Národního muzea a zakladatelkou Welcomeclubu pro péči o cizí hosty v Praze.

Zdroje: