Antonín Frič

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Antonín Frič (30. 7. 1832 – 15. 11. 1913) byl přírodovědec, geolog, paleontolog, pedagog a lékař. Narodil se v Praze do početné rodiny zemského advokáta a politika Josefa Fr. Friče. Vystudoval lékařství na Karlo – Ferdinandově univerzitě v Praze a po promoci se stal asistentem J. E. Purkyně. Později se přiklonil k přírodovědě a v tomto oboru se stal profesorem a rektorem Karlovy Univerzity. Jako ředitel Národního muzea se zasloužil mimo jiné o získání proslulé sbírky Joachima Barranda pro paleontologické oddělení. Mezi jeho nejvýznamnější objevy patří živočichové a rostliny českého permokarbonu a popis jediného dosud známého českého ptakoještěra Ornithocheirus hlavatschi, dále také fosílie možných dinosaurů – Procerosaurus (Ponerosteus) exogyrarum a Albisaurus scutifer (které byly dlouho považovány za pozůstatky jiných zvířat). Až v roce 2011 pracovníci Národního muzea oznámili, že mikroskopický výzkum struktury fosílie potvrdil, že by se opravdu mohlo jednat o kosti dinosaurů. Frič byl také velkým znalcem ichtyologie (nauky o rybách) a zavedl na našich řekách členěná pásma podle jejich převažujícího výskytu. Frič také udržoval na svou dobu neobvyklé korespondenční styky s britskými vědci, například H. G. Seeleym. Fričova kniha Malá geologie se stala základním studijním materiálem pro studenty geologie i amatéry. V letech 1854 až 1871 vydával dílo Evropské ptactvo, ve kterém popsal 451 druhů ptáků a které je dodnes citované. Byl také autorem studií Losos labský, České ryby, České ryby a jich cizopasníci nebo rybářské mapy Fischereikarte des Königsreichs Böhmens.

Zdroje: