Bedřich Wiesner

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Bedřich Wiesner (10. 3. 1893 – 19. 11. 1949) byl legionář, záložní důstojník, za 2. světové války zpravodajec MNO v Londýně. V roce 1949 byl ubit k smrti komunistickou STB. Narodil se v polských Gilowicích v židovské rodině. Vystudoval německé reální gymnázium v Českém Těšíně a poté Vysokou technickou školu ve Vídni. Poté sloužil v rakousko–uherské armádě. Na ruské frontě se dostal v roce 1916 do zajetí a roku 1919 se přihlásil do Československých legií na Rusi. Po válce demobilizoval, dostudoval a začal pracovat jako stavební inženýr. Přestože jeho rodnou řečí byla němčina, cítil se vždy především Čechoslovákem a proto své odborné znalosti nabídl koncem třicátých let Ministerstvu národní obrany, kde spolupracoval s průmyslovým oddělením hlavního štábu MNO. 15 března 1939 se mu podařilo za dramatických okolností uprchnout před nacisty do Londýna, kde byl v listopadu odveden a zařazen k II. odboru exilového MNO přednosty plk. gšt. Františka Moravce. Jeho úkolem v referátu obrany bylo především provádění výslechů všech dobrovolníků a německých válečných zajatců. Později se stal styčným důstojníkem exilových MNO a Ministerstva vnitra a po převelení do Košic na konci války byl příslušníkem Obranného zpravodajství. Za svou činnost byl povýšen do hodnosti štábního kapitána pěchoty. Po demobilizaci pak pracoval jak ředitel nákupu Čs. hutí. Po únorovém komunistickém převratu byl 16. listopadu 1949 byl zatčen příslušníky 2. sektoru velitelství Státní bezpečnosti a následně převezen do konspirační chaty u Jíloviště, kde byl pro údajné podezření ze styků se zpravodajci Intelligence Service podroben krutým výslechům a bestiálnímu mučení, které vedl sadistický vyšetřovatel STB Miroslav Pich–Tůma. O dva dny později byl Wiesner v zuboženém stavu převezen do Ruzyňské věznice, kdy byl ponechán bez lékařské pomoc a kde v ranních hodinách 19. listopadu zemřel na následky roztržení jater a krvácení do dutiny břišní.

Zdroje: