Bohumil Vošahlík

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Bohumil Vošahlík (25. 5. 1908 – 23. 8. 1964) byl scenárista a režisér dokumentárních filmů, jeden ze spoluzakladatelů Krátkého filmu. Narodil se v Praze. Po maturitě pracoval nejprve v obchodním domě, roku 1925 přešel do společnosti Thalia Kino (později Piras Thalia Kino Reclame) a nejprve distribuoval reklamní snímky v kinech. Z vyřazených součástek si spolu s otcem sestavil první kameru a začal na ni natáčet, zpočátku jen reklamy, na jejichž scénářích a režii se podílel už od počátku. Jeho první dochovaný snímek je loutkový film Ženit se a nezoufat z roku 1933. Za okupace natáčel osvětové, propagační a dokumentární filmy, například Ve starém mlýně z roku 1941 o mlynářském řemesle nebo Brambor, král kuchyně. V roce 1945 se spolu s J. Lehovcem a E. Klosem v rámci znárodnění československé kinematografie podílel na vzniku Krátkého filmu.Ve své tvorbě se věnoval především snímkům z vědeckého prostředí, osvěty a dokumentům. Mezi takové snímky patří například Smrtící zvuk z roku 1947, mezinárodně oceněný dokument Znovuzrození z roku 1950 nebo Co víme o světle z roku 1955. Zabýval se také tvorbou místopisných snímků. Roku 1956 v koprodukci s německým studiem DEFA natočil působivé dokumenty Hory a moře a Ostrov na Baltu. Za svůj život natočil desítky snímků a je dodnes považován za nestora dokumentárního filmu u nás. O kvalitě jeho díla svědčí i to, že s jeho filmy je možné se dodnes seznámit v televizním vysílání. Jeho posledním filmem byl nedokončený první díl triptychu Dějiny světové kinematografie. Za svou práci získal roku 1955 vyznamenání Za vynikající práci.

Zdroje: