Božena Benešová

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Spisovatelka Božena Benešová (30. 11. 1873 – 8. 4. 1936) byla prozaička, básnířka, literární kritička a překladatelka. Narodila se v Novém Jičíně v početné rodině advokáta. Záhy po jejím narození se rodina přestěhovala do Napajedel, kde si otec otevřel advokátní praxi. Přestože školní docházku uzavřela ve čtrnácti letech dostudováním Měšťanské školy v Olomouci, sama se jako nadané dítě dál vzdělávala v německém a francouzském jazyce. Zároveň se také pokoušela o literární tvorbu. K prvním literárním úspěchům ji dovedlo především celoživotní přátelství s Růženou Svobodovou, která její povídky a básně prosadila do tisku, seznámila ji s řadou literárních osobností a zároveň také Benešovou přemluvila k prvnímu překladu z francouzštiny, jímž se stal román K. Mauclaira Město světla. Na její popud se roku 1908 Benešová přestěhovala s manželem do Prahy a o rok později vydala první básnickou sbírku Verše věrné i proradné. Věnovala se redigování přílohy Ženské revue, později pracovala v organizaci YWCA. Od roku 1932 byl členkou České akademie věd a umění. Mezi její díla patří povídkové soubory Tři povídky, Myšky, Tiché dívky či Není člověku dovoleno, dvoudílný román Člověk, válečná trilogie Úder, Podzemní plameny a Tragická duha. Nejznámější je její román Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová, který se dočkal řady vydání a v létech 1939 a 1966 byl pod názvem Věra Lukášová dvakrát zfilmován.

Zdroje: