Marie a Anežka Burgerovy

významné umělecké dílo

Autorem busty je Karel Babka
Hřbitov Malvazinky, odd. EII, hrob 54
Hrob byl zařazen do projektu XVII-12/2016

Pro tento hrob hledáme adopčního nájemce. Máte zájem?
Adopční nájem tohoto hrobu na dobu 10 let je 8.440 Kč.
Pro rychlý kontakt použijte formulář, ozveme se co nejdříve

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Náhrobek Marie a Anežky Burgerových zdobí busta, která je signovaným dílem Karla Babky.

Anežka Burgerová (8. 10. 1865 – 9. 8. 1946) a Marie Burgerová (* 29. 10. 1898 – 6. 10 1931) byla úřednice autoúčtárny ASSAP.

Sochař a legionář Karel Babka (24. 10. 1880 – 26. 3. 1953) se narodil v Praze. Vyučil se kovomodelářem. V letech 1901-1907 studoval sochařství na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Stanislava Suchardy. Už od roku 1902 pracoval v ateliéru sochaře a medailéra Karla Nováka. V letech 1912 až 1914 působil v Moskvě, kde se zajímal o tzv. Ruskou secesi. Po vypuknutí první světové války vstoupil v září 1914 do České družiny, která se později stala základem čs. legií v Rusku. V legiích nejprve působil v kreslířské skupině F. Parolka, později pracoval v Informačně–osvětovém odboru čs. legií na pomnících padlým a od roku 1919 velel v hodnosti podporučíka východní části legionářské sochařské dílny, která budovala památníky padlým legionářům od Omsku směrem na východ. Byl autorem řady návrhů těchto pomníků, mezi realizované patřil například pomník v Posolské. Po návratu do Československa Babka působil jako sochař a medailér, od roku 1922 pracoval také jako konzervátor Památníku osvobození na Vítkově. Po druhé světové válce působil v Památníku národního písemnictví. Mezi jeho nejznámější práce patří socha legionáře v Blansku a na pražském Spořilově, která zde byla odhalena v roce 1937. Roku 1945 byla bohužel tato socha odstraněna. Vytvořil Pomník zakladatelů republiky v Kostelci nad Č. Lesy či medaile Země koruny České nebo Františka Palackého. Sádrové modely pomníků padlým legionářům v Rusku, včetně těch, na kterých se Babka podílel, uložené v Památníku osvobození, byly v padesátých letech bohužel zničeny.

Fotogalerie: