Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2023
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Profesor Emanuel Bořický (11. 12. 1840 – 26. 1. 1881) byl zakladatelem české mikrochemie a petrografie. Narodil se v Milíně v rodině venkovského učitele. V pěti letech osiřel, ale díky podpoře příbuzných mu bylo jako nadanému žákovi umožněno studium přírodovědy a chemie v Praze na filozofické fakultě. Už za studia se stal asistentem mineralogického oddělení Muzea Království Českého a univerzitního Mineralogického ústavu. Po ukončení studií nejprve působil jak učitel na gymnáziích a zároveň se věnoval soukromé badatelské činnosti. Roku 1869 se stal kustodem mineralogických sbírek v Muzeu Království Českého a habilitoval se jako soukromý docent petrografie na Karlově Univerzitě. V roce 1880 byl jmenován řádným profesorem mineralogie. Stal se zakladatelem petrografie a geochemie u nás a uznávaným mineralogem a petrografem. Přestože pracoval ve velmi skromných podmínkách, podrobně zpracoval několik skupin magmatických hornin a popsal několik nových minerálů. Je autorem mikrochemických metod pro určování minerálů, řady studií a monografií o horninách a učebnic mineralogie. Byl vysoce uznávaným ve svém oboru nejen doma, ale především v zahraničí. Zahynul tragicky na následky pádu na zamrzlé hladině Vltavy. Na jeho počest je od roku 1965 udělována Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy Medaile Emanuela Bořického, určená badatelům v oborech petrologie, mineralogie a geochemie. Anglický mineralog James Dana na jeho počest přejmenoval minerál delvauxit na borickit. Jeho hrob byl na Olšany přenesen z Malostranského hřbitova poté, co došlo k jeho uzavření.