Emmerich Alois Hruška

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Emmerich Alois Hruška (2. 2. 1895 – 11. 5. 1957) byl spisovatel, malíř, novinář, dramatik, vydavatel bibliofilií, divadelní herec a dramaturg. Narodil se na pražském Smíchově. Pracoval jako poštovní úředník do roku 1928, kdy odešel do výslužby. Ve svém životě se ale také věnoval nesčetným uměleckým aktivitám. Ve 20. a 30. letech vystupoval v divadle Rokoko, později pak v kabaretech, navrhoval výpravy v Tylově divadle v Nuslích a Švandově divadle. V letech 1925–1926 redigoval časopis Kulturní revue, později knižnice Dobré spisy a Světová literatura. V letech 1928–1929 byl dramaturgem a šéfem výpravy Městského divadla v Kladně, ve 30. letech působil v kulturní rubrice Poledního listu a ve 40. letech byl dramaturgem Divadla Járy Kohouta. Svou první básnickou sbírku Zpívající hetéry vydal roku 1914. Inspiroval se osobností Josefa Váchala a tak se snažil uplatnit nejen literární, ale i výtvarný talent a řadu ze svých mnoha publikací pak vydával jako drobné tisky, kde často řešil i typografickou úpravu. Svým dílem se smažil často provokovat ať už tématy nebo zpracováním. Mezi jeho více jak 70 knih patří např. román Manželské štěstí (1919), povídkový soubor Okna do cizího štěstí (1919), próza Putička (s podtitulem Román biologický, 1920), Toulavá srdce (1924), Zahrada hříchů (1927) nebo román s prvky sci-fi Dr. Nieuwe zasahuje (1946). Věnoval se i psaní divadelních her a adaptací, (např. Faust a Don Juan, (1928), nebo Družstvo dobrého děvčete, (1931). Je také autorem dvou knih o Olšanských hřbitovech: Stručného průvodce Olšanskými hřbitovy (1940) a svazku reportáží s názvem Romantické Olšany (1940).

Zdroje: