Adopce významných hrobůAdopce významných hrobů
Pro tento hrob hledáme adopčního nájemce. Máte zájem?
Adopční nájem tohoto hrobu na dobu 10 let je 22.320 Kč.
Pro rychlý kontakt použijte formulář, ozveme se co nejdříve
Náhrobek byl v roce 2016 opraven ze zdrojů organizace Správa pražských hřbitovů.
Eugen Miroslav Rutte (13. 8. 1855 – 15. 7. 1903) byl hudební skladatel, publicista a notář, vystupoval i pod pseudonymem Negue Ettur. Narodil se v Praze, vystudoval práva na Karlově univerzitě, vedle toho studoval na Varhanické škole v Praze a zdokonaloval se ve zpěvu v pěvecké škole Františka Pivody. Svou právnickou kariéru zahájil jako advokátní koncipient v Jičíně a do roku 1901, kdy zakotvil v Praze, vystřídal řadu působišť v celých Čechách. Měl vynikající organizační talent a všude kam přišel, se stal centrem hudebního dění. Vytvářel a obnovoval hudební soubory, pěvecké sbory, komorní sdružení, pořádal koncerty i jiná veřejná představení. Vystupoval i jako koncertní zpěvák, komponoval hudbu pro nejrůznější společenské příležitosti včetně tanečních zábav, kabaretních vystoupení a plesů. Celkem zkomponoval 269 skladeb. Inklinoval spíše k zábavné hudbě a jeho parodie na operetní melodie byly velmi oblíbené. Byl činný i literárně. Publikoval nejen zprávy a posudky o hudebním dění a hudebních dílech, ale i cestopisné črty, turistické průvodce, fejetony a humoresky.
Jeho syn, Miroslav Rutte (10. 7. 1889 – 24. 11. 1954) byl divadelní kritik a autor esejů z oblasti divadla, spisovatel, překladatel a scénárista, příslušník generace bratří Čapků, blízký jim i svým pragmatismem a relativismem. Studoval na filozofické fakultě UK historii a estetiku, v roce 1914 získal doktorát. V letech 1917–1923 redigoval divadelní rubriku v Národních listech, kde až do jejich zastavení Němci v roce 1941 působil jako divadelní referent. V letech 1926-36 řídil jako hlavní redaktor sborníky Nové české divadlo. Od roku 1923 byl jednatelem a od roku 1935 předsedou Dramatického svazu. Věnoval se též filmové dramaturgii. Od 1946 působil v divadelní komisi Syndikátu českých spisovatelů. Přestože pracoval za okupace v odbojové skupině M 3-Nová cesta, byl po roce 1948 pro své pravicové zaměření zbaven funkcí a nemohl publikovat a již od 1945 musel obhajovat svou činnost před koncem války proti útokům v levicovém tisku. Je mimo jiné autorem knih O umění hereckém, Šest podob českého herectví a také spoluautorem několika scénářů, např. k filmům U pěti veverek či Tulák Macoun.
Je zde pohřben i prof. MUDr. Václav David (24. 9. 1892 – 13. 3. 1976) vynikající všeobecný a břišní chirurg, profesor patologie, první přednosta chirurgické kliniky v Plzni (vznikla při založení Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni po roce 1945), autor řady odborných prací.
