⋆ 1844 – † 7. 2. 1877
Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2017
velvyslanectví Polska v České republice
Felix Sojkowski (1844 – 7. 2. 1877) pocházel z rodiny polského důstojníka. Po gymnáziu od roku 1861 studoval na matematicko technické fakultě Varšavské univerzity. Roku 1863 se aktivně zapojil do polského povstání jako dobrovolný příslušník legie, nejprve pod velením plukovníka Jankovského, později pak Langiewitze a Lelewela. Při druhém zranění byl zajat a nejprve převezen do varšavského vězení a poté do Vilny. Byl odsouzen vojenským soudem na šest let těžkých prací a k následné celoživotní vojenské službě. V letech 1864 až 1869 byl deportován na Sibiř. Po odpykání trestu sloužil v armádě a roku 1876, kdy byl odvelen k pruským hranicím, se mu povedlo dezertovat. Cestoval přes Toruň, Vratislav a Prahu do Vídně. V Praze byl zadržen policií, protože se při další cestě nedokázal prokázat žádným dokladem. Přestože se polský krajan pan Majda, žižkovský usedlík, zaměstnaný jako stravovatel v kasárnách dozvěděl o jeho osudu a pokoušel se spojit se Sojkowského rodnou obcí a zajistit jeho křestní list, Sojkowski ve vězení onemocněl a krátce nato ve vězení zemřel. Na jeho náhrobku byl dříve patrný nápis Ojczyna!–otčina. Roku 1893 vyšla knižně i báseň A. Klášterského Felix Sojkovski, popisující právě tento náhrobek.