Ferdinand Čenský v Čenova

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Ferdinand Antonín Čenský z Čenova (29. 5. 1829 – 30. 1. 1887) byl novinář, spisovatel, překladatel a důstojník rakousko-uherské armády. Narodil se v Čechticích na Čáslavsku. Po gymnaziálních studiích nastoupil na filozofickou fakultu v Praze. Seznámil se s K. H. Borovským a už za studií začal přispívat do řady tiskovin. Roku 1851 ale publikoval ve Večerním listu článek o zemřelém Augustinu Smetanovi, který zapříčinil zákaz vydávání periodika a po osmiměsíční vyšetřovací vazbě vynesl jemu samotnému násilný odvod k 11. pěšímu pluku do Písku. Později následovalo převelení do Mohuče a Frankfurtu. Po dvou letech služby byl povýšen na desátníka a o dva roky později na šikovatele. I v armádě Čenský dál psal články, učil se cizí jazyky. Ve Frankfurtu uspořádal u pluku několik českých divadelních představení, čímž na sebe upozornil. V roce 1856 byl pověřen vedením transportu do Itálie a následně pak sloužil ve Ferraře, Bologni i Benátkách. V době míru zde vyučoval v posádkách češtinu. Roku 1859 bojoval mj. u Cremony a Solferina, později v roce 1866 i proti Garbaldimu. Po rakouské porážce v Itálii byl odvelen do Lince a od roku 1869 získal místo profesora češtiny na Tereziánské vojenské akademii. V té době soukromě vyučoval syny arcivévody Karla Ludvíka, pro které sepsal i českou čítanku. Při svém odchodu do důchodu byl roku 1866 povýšen na majora a oceněn rytířským řádem Františka Josefa. Za svůj život napsal velkou velké množství článků, řadu vojenských učebnic a příruček. V roce 1918 byl za své zásluhy posmrtně povýšen do šlechtického stavu.

Zdroje: