Ferdinand Engelmüller

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Ferdinand Engelmüller 22. 12. 1867 – 29. 9. 1924
malíř a grafik
Olšanské hřbitovy III, odd. 2, hrob 151
adopční nájemce paní Helena Plachtová (od r. 2014)

Ferdinand Engelmüller (22. 12. 1867 – 29. 9. 1924) byl malíř, grafik a pedagog. Pocházel z rodiny
pražského rukavičkáře. Pro svůj nesporný talent byl roku 1889 bez zkoušky přijat na pražskou
Akademii do krajinářské školy Julia Mařáka, kde působil až do roku 1894. Věnoval se kresbě,
olejomalbě i grafice. Jeho největším přínosem bylo zavedení pastelové techniky do krajinomalby,
ve které byl uznávaným mistrem. Byl zastáncem hesla Maluji jak vidím. Jeho obraz Na mrtvém
rameni Labe byl roku 1891 s úspěchem vystaven na Zemské jubilejní výstavě v Praze. Stal se záhy
známým a vyhledávaným malířem. V roce 1903 se v Rudolfinu konala jeho první velká výstava,
po níž následovala řada dalších. Hojně vystavoval nejen v Praze a v Čechách, ale také v celé Evropě.
Roku 1897 založil v Praze vlastní malířskou školu, která postupně vychovala mj. malíře O. Nejedlého,
J. Šetelíka, O. Štáfla, M. Chodounskou, J. Olexu, M. Dostálovou a mnoho jiných. V prostorách svého
ateliéru a školy každoročně pořádal velké výstavy ve prospěch hladovějících dětí a dobročinného
Letního domova. V roce 1922 vyšel 1. sešit jeho díla Cesty k malířskému umění. Celé dílo vyšlo později
knižně v několika vydáních. Je autorem velké řady krajinomaleb především z jeho milovaného Polabí,
Vysočiny, Šumavy, ale i Prahy a několika cyklů, jako jsou Česká krajina nebo Praha a mnoha dalších
děl.

foto hrobu: archiv SPH, portrét: http://www.collectio-jav.estranky.cz/clanky/maliri/ferdinad-engelmuller—-muj-ucitel-malirstvi-.html
volně podle: http://www.itok.cz/clanky/historie/velky-malir-polabi-ferdinand-engelmuller/
http://www.galeriekroupa.cz/cs/m-78-engelmuller-ferdinand-1867-1924/

Zdroje: