Adopce významných hrobůAdopce významných hrobů⋆ 4.12.1882, Praha – † 26.3.1947, Praha
Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2016
Městská část Praha 3
Franta Sauer (4. 12. 1882 – 26. 3. 1947) byl spisovatel, anarchista, proletář a především bohém. Narodil se v Praze na Žižkově, kterému byl věrný takřka po celý svůj život. Dodnes je jednou z jeho legendárních postav. Vyučil se zámečníkem, ale záhy se rozhodl řemeslo opustit. Po návratu z tovaryšské cesty po Rakousko-Uhersku si nejprve na Žižkově otevřel obchod s látkami a později se živil všemožným způsobem. Přátelil se s řadou osobností tehdejší bohémy, mimo jiné s Emilem Arturem a Xenou Longenovými, ale také pozdějším ministrem Václavem Klofáčem. S Jaroslavem Haškem ho pojilo opravdové kamarádství. Sauer byl dokonce nakladatelem jeho prvního sešitového vydání legendárního Dobrého vojáka Švejka. S příchodem revolučních dní v říjnu 1918 se rozporuplným způsobem zapsal do historie Staroměstského náměstí, kdy se stal jedním z iniciátorů stržení tamního Mariánského sloupu, který za účasti veřejnosti na jeho popud strhli žižkovští hasiči. Proslulým se stal i o dva roky později zinscenováním velké husitské bitvy na Vítkově 14. července 1920, která ovšem dopadla vítězstvím křižáků a řadou zranění a tak nakonec vedla k Sauerově odsouzení k částečné úhradě škod ve výši dvaceti tisíc korun. Byl také spoluzakladatelem organizace Černá ruka, která obsazovala žižkovské prázdné byty, obchody a sklady a nutila tak jejich majitele pronajímat je lidem bez přístřeší. Jeho literární činnost začala roku 1923 vydáním knihy Franta Habán ze Žižkova. Druhá kniha s názvem Pašeráci vyšla roku 1929. Napsal je pod pseudonymem František Kysela a obě nesou značné autobiografické rysy. Ve třicátých letech si i zahrál několik menších rolí i ve filmech Ze soboty na neděli, Skalní ševci či Poslední bohém.
