František Adolf Šubert

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

František Adolf Schubert (či Šubert) (27. 3. 1849 – 8. 9. 1915) byl dramatik, prozaik a divadelní historik, první ředitel Národního divadla. Vyrůstal v Dobrušce a již od dětství si zamiloval hudbu a divadlo. Po studiu na hradeckém gymnáziu krátce navštěvoval filozofickou fakultu v Praze, ale musel ji z existenčních důvodů opustit a začít se živit jako novinář.

V letech 1873–1878 řídil časopis Brousek, byl redaktorem Politiky, publikoval v časopisech Vlasta a Čechy. Psal básně a historické romány (např. Zajetí krále Václava, Král Jiří z Poděbrad), povídky a zejména dramata (Probuzenci, Jan Výrava, Drama čtyř chudých stěn aj.).

Stal se členem Sboru pro postavení Národního divadla a roku 1883 byl jmenován jeho prvním ředitelem. Za jeho působení zde byla uváděna přední světová díla (např. Čajkovského, Verdiho apod.), ale nejvíce Šubert prosazoval české tvůrce (Smetana, Fibich, Stroupežnický, Dvořák, Vrchlický aj.).

Roku 1895 byl iniciátorem a organizátorem Českoslovanské národopisné výstavy v Praze. V roce 1900 odešel z Národního divadla a stal se ředitelem České grafické unie. Od roku 1903 působil jako hlavní redaktor Ottova Malého slovníku naučného. Byl členem Spolku českých žurnalistů a Ústřední matice školské.

V letech 1907–1908 se nakrátko vrátil k divadlu jako první ředitel Městského divadla na Vinohradech. Zbytek života pak zasvětil novinářské a spisovatelské činnosti. Je autorem memoárů a divadelně historických prací: Dějiny Národního divadla, Průvodce po Národním divadle v Praze, Počátky české dramaturgie na rozhraní věku XVIII. a XIX., Dějiny Národního divadla 1893–1900.

Antonín Vojtěch Horák (7. 7. 1875 – 12. 3. 1910) byl hudební skladatel. Vystudoval Učitelský ústav v Praze a po jeho absolvování dva roky učil. Studoval klavír u Ondřeje Horníka a skladbu u Zdeňka Fibicha.

V roce 1901 se stal dirigentem divadelního orchestru v Brně, poté Městského divadla v Plzni a následně dva roky působil v chorvatském Osijeku. Po návratu do Prahy byl kapelníkem První smíchovské operety. Na konci roku 1909 nastoupil jako první dirigent Bělehradské opery, ale záhy vážně onemocněl a zemřel.

Horák ve své tvorbě především zhudebňoval vrcholná díla české literatury. Mezi jeho díla patří opery Navečer Bílé soboty, Babička či nedokončená opera Do světa, melodramata, kantáty, serenády, symfonie, několik písní a scénická hudba k řadě her.

Zdroje: