Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2015
Žižkov reality s.r.o.
JUDr. František či Franz Dedera (15. 11. 1817 – 17. 8. 1878) byl policejní komisař, posléze vrchní policejní komisař pro Prahu a vrchní policejní rada. Svou kariéru završil jako vrchní vládní rada. Pocházel z Jindřichova Hradce. Snad nejznámější epizodou jeho života se stalo eskortování Karla Havlíčka Borovského do Brixenu. Pro tento úkol byl vybrán tehdy vrchní policejní komisař Dedera pro svůj český původ. 16. prosince 1851 došlo v brzkých ranních hodinách k Havlíčkovu zatčení v bytě jeho bratra v Německém Brodě. Mezi zatýkajícími byl i blízký Havlíčkův přítel, toho času okresní německobrodský hejtman, Ferdinand Voith. Po dvou hodinách, které Havlíček dostal na sbalení věcí, následovala Dederova a Havlíčkova cesta zvláštním poštovním dostavníkem č. 536. 22. prosince 1851 dorazili do tyrolského Brixenu. O průběhu cesty se Havlíček, kromě v legendárních Tyrolských elegiích, zmínil ve své korespondenci takto: „Zacházeli se mnou skutečně velmi dobře… Vrchní komisař a jeden převlečený policajt jeli se mnou. V Salcburku nás tamější ředitel policie prováděl po městě a ukazoval místní znamenitosti. Všude připraven byl dobrý nocleh i pohoštění…“ Velmi úsměvným paradoxem Dederova a Havlíčkova života je, že ve svých studentských letech Havlíček i Dedera dávali kondice stejnému studentovi, pozdějšímu slavnému skladateli Bedřichovi Smetanovi. Dedera v Jindřichově Hradci a Havlíček pak po přestěhování rodiny Smetanových v tehdejším Německém Brodě.