Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2017
Jana Navrátilová
František Xaver Procházka (14. 10. 1887 – 24. 12. 1950) byl malíř a ilustrátor. Narodil se v rodině důlního truhláře ve Střebsku u Příbrami. V roce 1903 se rodina přestěhovala do Brandýsa nad Labem. František projevoval malířské nadání už od dětství. Začal sice na přání rodičů navštěvovat Obchodní školu, tu ale záhy opustil a vyučil se malířem pokojů u malířské firmy E. Frenzel. Tam si všimli talentového mladíka a začali ho posílat především na opravy stropních a nástěnných fresek, například na zámcích v Doksech, Lysé nad Labem, Pardubicích a Černínském paláci v Praze. O tři roky později si nadaný malíř podal přihlášku na pražskou Akademii a roku 1908 byl přijat ke studiu. Absolvoval několik studijních pobytů po Evropě a roku 1910 poprvé samostatně vystavoval v Brandýse nad Labem. Věnoval se především krajinomalbě, přestože studoval především u figuralistů, profesorů V. Bukovace, H. Schweigera a M. Pirnera. V roce 1919 se přestěhoval do Prahy a seznámil se se zoologem Jiřím Jandou. Na jeho popud se začal studovat anatomii zvířat a následně ilustroval Učebnici přírodopisu pro školy střední a encyklopedii Velký přírodopis. Vydal se na stipendijní cesty po evropských zoologických zahradách a začal se věnovat cyklům obrazů se zvířecími motivy, které se záhy staly velmi populární a oceňované. Na základě kladného ohlasu jeho velké výstavy v Topičově salonu mu byla zadána zakázka Ministerstva školství na vytvoření 28 nástěnných obrazů pro výuku přírodopisu. Později ilustroval ještě velkou řadu dalších učebnic, je autorem mnoha pohlednic a ilustrací v časopisech. Přes tento výrazný příklon ke zvířecím motivům se ale po celý svůj umělecký život věnoval také žánrovým obrazům ze života v rodném Polabí, krajinomalbě a sociálním tématům. Jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách muzea v Brandýse nad Labem a v řadě soukromých sbírek.