František a Schön synové - hrobka

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

František Schön a synové
stavitelé
Olšanské hřbitovy VI, odd. 6b, hrob 30–0039

Otec a synové Schönovi byli významná rodina průmyslového stavitelství 19. a 20. století u nás.

Franz Schön a jeho synové Hubert a Franz Josef po sobě zanechali velkou řadu staveb. Patřil mezi
ně i jeden z nejkrásnějších pražských mostů své doby, Štefánikův řetězový most pod Letnou.
Pod jménem Most Franze Josefa I. byl postaven v letech 1865 až 1868. Jeho železnou část dodala
Rustonova strojírna. V letech 1866 až 1868 navrhl architekt Karel Veselý a František Schön lávku,
která nesla jméno korunního prince Rudolfa. Tento visutý řetězový most pro pěší byl známý i jako
Železná či řetězová lávka a byl zprovozněn 28. 11. 1869. Až roku 1914 ho nahradil kamenný most,
od roku 1920 známý jako Mánesův. Na pražském Klárově pak dodnes v bloku tzv. Schönových domů
stojí rohový, pozdně klasicistní nájemní dům z let 1871–1872 (č. p. 127/III), který společně navrhli
František Schön a Karel rytíř Veselý. Roku 1869 se Franz Schön s Karlem Veselým spojili a založili
společnou firmu Schön & Wessely, zřejmě při budování tratě mezi Duchcocem a Chomutovem. Firma
pak stavěla i části Buštěhradské železnice od Kladna přes Chomutov do Vejprt a další dráhy na českém
severozápadě. Později se věnovali také stavbám místních drah i v severních a jižních Čechách
a na Moravě. Kromě krátkých lokálek postavila firma Schön & Wessely i náročné tratě Hranice
na Moravě–Vsetín, České Budějovice–Želnava nebo dráhu z Hanušovic přes Ramzovské sedlo
do Mikulovic. Kromě asi 300 kilometrů tratí vystavěla také některé veřejné budovy v Praze, věznici
na Borech v Plzni nebo synagogu v Karlových Varech. Společná firma se rozpadla v roce 1890,
kdy z ní odešel rada Wessely. Franz Schön začal podnikat se svými syny Franzem Josefem (1856–
1925) a Hubertem (1864–1935). Firma Schön a synové se v 90. letech dál věnovala výstavbě
železničních tratí, jako například Rudná u Prahy–Beroun, úzkorozchodná dráha Králův Dvůr–
Koněprusy (zprovozněno 9. 5. 1898), Mimoň–Liberec (zahájeno 1899), Řetenice–Lovosice
či Litoměřice–Křižany s odbočkou do Jablonného v Podještědí. Po odchodu otce Schöna na odpočinek
v roce 1901 se bratři Schönové rychle přeorientovali na vodní stavitelství. Kromě jiného postavili
v letech 1906 až 1910 přehradu Mšeno u Jablonce nad Nisou (kolaudováno 1911) a prohloubili přístav
v Praze Holešovicích. 14. 8. 1911 začali v Praze složitou stavbu soustavy komor a jezů mezi Karlovým
a dnešním Jiráskovým mostem, kterou se však podařilo dokončit až v roce 1922. Tragickou se však
pro firmu stalo protržení přehrady na Bílé Desné v září 1916, kterou firma stavěla podle projektu
W. Plenknera v letech 1912 až 1915. Poté následovaly dlouho se vlekoucí soudní spory. V roce 1925
zemřel starší z bratrů Franz Josef. Mladší Hubert se po jeho smrti dostal při další výstavbě železnic do
finančních problémů a firma nakonec zanikla.
Hrobka byla původně umístěna na Malostranském hřbitově, ale musela v minulosti ustoupit rozšíření
dnešní Plzeňské ulice na území hřbitova, a tak byla přenesena na Olšanské hřbitovy.

foto hrobu: archiv SPH
volně podle: http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/vuva/schon.htm,
http://zakladani.cz/casopis/pdf/ZS_02_2011.pdf http://zakladani.cz/casopis/pdf/ZS_03_2011.pdf
http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/prehrada_mseno.pdf
/liberec-zpravy.aspx?c=A110708_1615323_liberec-zpravy_mav
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Kr%C3%A1l%C5%AFv_Dv%C5%AFr_%E2%80%93_Kon%C4%9B
prusy

Zdroje: