Ivan Abramovič Odincov

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Ivan Abramovič Odincov (řada zdrojů uvádí jméno jako Ivan Odinec) se narodil pravděpodobně dne 19. října 1910 ve vesnici Žuki Minského újezdu v Minské gubernii Ruské říše (dnes na území Běloruska). Zmíněné datum narození je dnes uvedeno na jeho náhrobku. Ovšem archivní prameny uvádějí jako datum narození také 30. listopadu 1910 nebo 11. srpna 1910 (zřejmě se vždy jedná o data podle starého ruského kalendáře). Jako místo narození archivní prameny uvádějí také město Borisov v Minské gubernii Ruské říše (dnes také na území Běloruska).
Zatím se nepodařilo dohledat důvěryhodné informace, kdy přesně přijel Ivan Odincov do Československa. Prokazatelně ale víme, že v emigraci se ocitl jako nezletilý a bez rodičů. Na podzim roku 1926 byl přihlášen do druhé třídy ruského reálného reformního gymnázia v pražských Strašnicích, zřízeného československou vládou pro děti ruských uprchlíků.
Ve stejném školním roce byla do druhé přípravné třídy ruského gymnázia ve Strašnicích přihlášena také jeho mladší sestra Alexandra Odincovová. Pravděpodobně spolu přijeli do Československa těsně předtím přes Německo. O nezletilého Ivana a jeho sestru se zde starala jejich starší nevlastní sestra nebo sestřenice Alexandra Zavadilová, roz. Odincovová, která se do Československa dostala ještě v roce 1920 jako manželka ruského legionáře Jana Zavadila. Vzali se v květnu 1920 ve Vladivostoku. Ivan Odincov se sestrou bydleli u manželů Zavadilových na Žižkově.
Ivan Odincov maturoval na ruském gymnáziu ve Strašnicích v létě 1933 a od zimního semestru 1933/1934 nastoupil na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. V té době již byl Ivan Odincov jedním z nejznámějších československých sportovců a nositelem titulu mistra Čech v boxu. Box tehdy patřil v Československu k poměrně mladým sportům, získával si však stále větší popularitu mezi diváky a sportovci. Nezůstali stranou zájmu o nový sport ani ruští emigranti. Ivan Odincov zářil mezi nimi jako největší ruská hvězda československého boxu.
Amatérskému boxu se Ivan Odincov začal věnovat zřejmě od počátku svého studia na ruském gymnáziu ve Strašnicích. Začátkem roku 1931 již byl dvacetiletý sportovec jednou z nejvýraznějších postav pražského sportovního klubu Český lev. Nastupoval v tzv. welterové váze (kategorie mezi lehkou a střední váhou). Absolvoval třicet tři zápasů, většinou vítězných. Vrcholem jeho boxerské kariéry na amatérském ringu byl zisk mistrovského titulu Čech v Kladně v únoru 1932. K významným mezníkům jeho amatérské dráhy patřilo také vítězství nad neporazitelným německým boxerem Georgem Berensmeierem dne 1. září 1933 v pražské Lucerně. Toto vítězství Ivana Odincova zřejmě bylo důvodem pro jeho přestup do profesionálního sportu.
Dne 4. listopadu 1933 podepsal Ivan Odincov profesionální smlouvu. Ve věku 22 let se zařadil do elity československého boxu. Dne 9. května 1934 na zimním stadionu na Štvanici zvítězil nad Senegalcem Geo Gurneyem. Jeho dráha profesionálního boxera však nebyla dlouhá. Absolvoval jenom šest zápasů. Čtyři zápasy vyhrál a jednou remizoval. Prohrál jenom svůj poslední zápas.
Nadějnou sportovní kariéru mladého ruského sportovce bohužel předčasně ukončil osudový zápas dne 7. června 1934. Tento den nastoupil Ivan Odincov proti dalšímu mladému československému profesionálnímu boxerovi Kurtu Starému. Zápas byl předčasně ukončen vítězstvím Kurta Starého knokautem. V závěrečných okamžicích byl Ivan Odincov zasažen strašlivou ranou na bradu. Zranění bylo tak závažné, že mladého sportovce v bezvědomí dopravili do nemocnice na Bulovce. Těsně před půlnocí téhož dne Ivan Odincov zemřel ve věku pouhých 23 let. Pitva prokázala, že příčinou smrti byl krevní výron do mozku.
Pražský list Expres k předčasnému úmrtí nadějného ruského sportovce dne 8. června 1934 psal: „Ivan Odincov včera doboxoval. Patřil mezi naše nejnadanější rohovníky. Byla mu všeobecně předvídána skvělá rohovnická kariéra. Byl to sympatický zjev v našich rincích, skromný vystupováním a milý povahou, zapsal se Odincov v srdce všech lidí, kteří s ním přišli do styku. Byl původem Rus. Osud ho zavál k nám, kde nalezl druhou vlast. Byl mladý. Studoval medicínu a boxoval. Dnes po jeho smrti není přece tajemstvím, že se boxem živil a vydělával si na studie“.
Ivan Odincov byl dne 12. června 1934 pohřben na pravoslavném oddělení na Olšanských hřbitovech. Pohřební obřad nad rakví zesnulého vykonal pravoslavný kněz Isaakij Vinogradov za přítomnosti skoro dvou tisíc osob, kteří přišli doprovodit mladého sportovce na jeho poslední cestu. Zřejmě se jednalo o jeden z největších pohřbů na pravoslavném oddělení Olšanských hřbitovů.
Do stejného hrobu byla dne 24. listopadu 1965 pohřbena starší sestra nebo sestřenice sportovce Alexandra Zavadilová, roz. Odincovová, která zemřela dne 18. listopadu 1965 ve věku 70 let.
 
Náhrobek:
Hrob ruského sportovce Ivana Odincova dnes zdobí tradiční jednoduchý ruský dřevěný pravoslavný kříž natřený bílou barvou. Na kříži je keramická fotografie Ivana Odincova. Pravděpodobně jde o původní náhrobek ze 30. let 20. století. Lze předpokládat, že současný kříž byl instalován sestrami Ivana Odincova bezprostředně po pohřbu. Zřejmě jde o jeden z nejstarších dochovaných dřevěných náhrobků na pravoslavném oddělení Olšanských hřbitovů, který je důležitou ukázkou tradičního vzhledu pravoslavného oddělení Olšanských hřbitovů. Náhrobek je dlouhodobě ve velmi špatném stavu a vyžaduje pečlivou restauraci se zachováním maximálního množství autentických prvků.
 
Vyznám hrobu:
Hrob ruského boxera Ivana Odincova spolu s hrobem ruského hokejisty a fotbalisty Michaila Kaljakina (2. ob. 19–91) je jedním ze dvou zachovaných hrobů významných československých sportovců z řad ruských emigrantů na Olšanských hřbitovech. Oba hroby jsou důležitou připomínkou zapojení ruských uprchlíků do sportovního života meziválečného Československa. Oba hroby jsou rovněž důležitou připomínkou na další sportovce z řad ruských emigrantů, jejichž hroby se dodnes na Olšanských hřbitovech nedochovaly. Bohužel již zmizel hrob ruského zápasníka v řecko-římském stylu Jefima Soldatova (2. ob. 18–119) nebo hrob jednoho z nejlepších fotbalistů pražského fotbalového klubu Viktoria Žižkov Darži Manžikova (2. ob. 18–205), který byl původem Kalmyk a zemřel na tuberkulózu ve věku pouhých 18 let.

Zpracoval: Vladimir Pomortzeff pro Hřbitovní a pohřební služby Praha dne 12. srpna 2024.

Zdroje: