Jan Brůžek

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Jan Brůžek se narodil na Písecku v obci Bavorov. Otec Jan byl místním měšťanem a truhlářem, matka dcera místního mistra krejčovského a kostelníka. V Bavorově absolvoval obecnou školu a tři roky měšťanské školy. Poté se vyučil pekařskému řemeslu. Po nástupu do Velké války k píseckému pěšímu pluku č. 11 dosáhl během vojenské služby hodnosti svobodníka. Během vojenské služby byl celkem třikrát zraněn, dvakrát na haličské východní frontě a jednou na italské frontě. Do zajetí byl vzat dne 20. 8. 1917 u italské Medeazze, dnes na rozhraní slovinských a italských hranic. Po převozu do zajateckého tábora podal přihlášku do československého zahraničního vojska dne 28. září 1917 a byl pravděpodobné zařazen k pracovním oddílům „čekoslováků“ namísto do zajateckého tábora „austrijáků“. V dubnu 1918 předstupuje v Padule před odvodní výbor a je dne 27. 4. 1918 odveden a téhož dne je zařazen jako střelec ke štábu 31. střeleckého pluku československého národního vojska v Itálii. Dne 5. června 1918 je odeslán do válečného pásma v Itálii a až do října 1918 se účastní bojové činnosti pluku ve frontovém pásmu proti Rakousku-Uhersku. V říjnu 1918 je pluk stažen z fronty a po reorganizaci je na Vánoce 1918 odeslán zpět do nově vzniklé Československé republiky. Jan Brůžek je zařazen do XXVIII. evakuačního transportu a dne 23. prosince 1918 se vrací zpět do vlasti. Jednotky československého vojska jsou směřovány na Moravu a počátkem roku 1919 jsou odeslány přes řeku Moravu k obsazení Slovenska jako součást nově vzniklé republiky. Je tak nanejvýš pravděpodobné, že i dotyčný se účastní těchto bojů proti Maďarům. V březnu 1919 je vyznamenán Italským válečným křížem, je pravděpodobně znovu zraněn, protože dne 18. října 1919 je v Praze v Karlíně ve vojenské nemocnici superarbitrován, podle potvrzení o legionářské službě je dnem 31. října 1919 propuštěn ze zahraničního vojska – československých legií, ale oficiálně z československé armády, od 31. pěšího pluku, štábní roty, pak dne 31. ledna 1920. Papírově celá demobilizace byla dokončena o rok později dne 31. května 1921 u Domobraneckého okresního velitelství v Písku, pod které svou domovskou příslušností do Bavorova náležel. Při demobilizaci byl veden v hodnosti četaře. V roce 1948 je v rámci evidence Kanceláře legií Ministerstva národní obrany uváděn bytem Praha – Michle.

Zdroje: