Jan Jungmann

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Jan Jungmann (6. 1. 1798 – 4. 4. 1872) byl středoškolský pedagog a matematik. Narodil se v Praze, pravděpodobně nebyl přímo příbuzný s rodinou Josefa Jungmanna. Vystudoval v Praze filozofii a techniku. Přijal místo učitele praktikanta na pražském Akademickém gymnáziu a roku 1820 se stal profesorem na litoměřickém gymnáziu. Zabýval se reformou středoškolské výuky. Už roku 1826 předložil c. a k. studijní komisi kritiku výuky matematiky spolu s návrhem učebnice matematiky a nástinem učebnice geometrie. V roce 1830 pak vydal učebnici všeobecného a zvláštního počtářství, podle které se na gymnáziích vyučovalo až do roku 1849. V roce 1839 se vrátil do Prahy a opět vyučoval na Akademické gymnáziu, kde setrval až do roku 1853. Prosazoval zavedení češtiny jako povinného předmětu. Na základě těchto dalších podnětů byl vyzván roku 1847 c. a k. studijní komisí k vypracování obsahu českých učebnic zeměpisu a dějepisu. V letech 1848 až 1851 vydával v češtině a němčině odborný Časopis pro časové změny gymn. studií. V roce 1849 založil s J. Šafaříkem a V. Klicperou Výbor pro vydávání českých knih gymnasijních a posléze se stal jeho předsedou a jednatelem. Za své zásluhy byl roku 1850 zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk. V roce 1853 stál u založení vyššího vychovávacího ústavu. V mládí také publikoval beletristické práce v časopise Lumír.

Zdroje: