Jan Vochoč

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Jan Vochoč (8. května 1865 – 20. března 1920) byl český malíř, známý jako portrétista a krajinář. Narodil se v Hrdlořezech (dnes součást Prahy) v rodině kováře. První zkušenosti s kresbou získal jako učeň zlatníka. Krátce studoval na pražské Akademii, ale roku 1883 odešel do Mnichova, kde strávil 11 let studiem na tamní Akademii výtvarných umění, zejména pod vedením Nicolause Gysise. Byl aktivní v uměleckém spolku Škréta a pracoval i jako kopista.
V letech 1898–1900 pobýval v Bulharsku a na hoře Athos, kde se inspiroval byzantskou architekturou a přírodou. Své obrazy z této cesty vystavil v Praze roku 1901. Poté odjel do Paříže, kde se oženil s Magdalenou Kozákovou. Jejich svědkem byl Alfons Mucha, se kterým Vochoč sdílel i ateliér. Po návratu do Prahy se jim narodil syn Martin Jan Vochoč, později duchovní a odbojář.
Vochoč byl členem několika uměleckých spolků, vystavoval od 90. let 19. století. Zemřel na zápal plic v důsledku španělské chřipky. V době smrti plánoval návrat na Athos za podpory mecenáše Charlese Cranea. Je pohřben na Olšanských hřbitovech. Jeho pozůstalost, čítající asi 40 děl, byla darována Karáskově galerii a dnes je uchována v Památníku národního písemnictví.
Vochoč portrétoval významné osobnosti své doby (např. starosty Žižkova, Antonína Sovu či Maxe Švabinského). V Paříži ho ovlivnili Monet a neoimpresionismus. Maloval i pražská panoramata technikou blízkou pointilismu – drobnými tečkami vytvářel obrazy plné světla a barev. Jeho styl se postupně vyvíjel od realistického základu až po jemný, barevně rozložený výraz inspirovaný francouzskými vzory.
Zemřel v Praze na komplikace po španělské chřipce. Jeho pozůstalost, včetně asi 40 obrazů a kreseb, předala manželka Magdalena do Karáskovy galerie a dnes je uložena v Památníku národního písemnictví.

Zdroje: