Josef Braniš

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Josef Braniš (23. 3. 1853 – 25. 12. 1911) byl historik umění, archeolog, spisovatel a pedagog. Narodil se v Brandýse nad Labem. Vystudoval historii na Filosofické fakultě Karlo Ferdinandovy univerzity. Od roku 1876 působil jako zastupující profesor na reálce a také na Pokračovací škole v Kutné Hoře. Po vykonání učitelské zkoušky v roce 1886 začal vyučovat na reálce Matice školské v Českých Budějovicích, kde působil až do roku 1908. Souběžně byl jmenován ředitelem Pokračovací dívčí školy a působil i na Kupecké škole. Stal se také docentem dějin umění na českobudějovickém Biskupském teologickém ústavu a od roku 1888 i konzervátorem C. a k. ústřední komise pro uměleckohistorické památky. V roce 1908 přešel do Kladna jako ředitel tamní reálky a jako konzervátor působil pro kladenský a rakovnický okres. Historii a památkám se věnoval už od svého mládí a v průběhu let se z něj stal uznávaný znalec a odborník zejména v oblasti církevních památek a staveb z období středověku. Je autorem velké řady publikací a článků jak z historie, tak i pedagogiky, ve velké míře se také věnoval přednáškové činnosti. Mezi jeho nejznámější díla patří Dějiny středověkého umění v Čechách a Katechismus dějin umění. Své první práce publikoval už roku 1880. Byl členem České akademie věd. Za své zásluhy obdržel roku 1901 rytířský kříž řádu Františka Josefa.

Zdroje: