Josef Fanta

7.12.1856, Sudoměřice u Tábora – 20.6.1954, Praha

architekt

Náhrobek byl zhotoven podle Fantova vlastního návrhu, reliéf je dílem sochaře Čeňka Vosmíka
Hřbitov Olšany IV, odd. 9, hrob 44
Hrob byl zařazen do projektu I-7/2013

Aktuální adopční nájemce:

Logo adoptujícího: České vysoké učení technické v Praze

Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2024

České vysoké učení technické v Praze

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Josef Fanta (7. 12. 1856 – 20. 6. 1954) byl architekt, návrhář nábytku, malíř, a spisovatel. Věnoval se také ochraně památek a byl i významným mecenášem. Narodil se v Sudoměřicích u Tábora. Architekturu vystudoval na pražské české Technice, kde se stal asistentem profesora Josefa Schulze. Jako asistent dalšího svého profesora, Josefa Zítka, se podílel na stavbě Národního divadla. Fanta zde mimo jiné navrhl a vytvořil novorenesanční lampu před jeho průčelím. Poté působil jako asistent a později profesor na České technice na ČVUT. Od roku 1918 se stal členem České akademie věd a umění. Autorsky se podílel mj. na stavbách Hlávkových kolejí, haly Hlavního nádraží v Praze, budov Ondřejovské observatoře, domu Hlahol v Praze či monumentální Mohyly míru u Slavkova. Napsal mnoho publikací např.: O svérázu krojovém a bytovém. Zabýval se také rekonstrukcemi památek, jako je kostel sv. Václava na Zderaze a hrobka Slavín na Vyšehradě, návrhy náhrobků, architektonických sgrafit, výzdobou interiérů a uměleckoprůmyslových děl. Je považován za tvůrce secesní architektury, ve které navázal na českou novorenesanční tradici 19. století.

Předchozí adopční nájemce:

České vysoké učení technické v Praze (2014 – 2024)

Fotogalerie: