Josef František Heidelberg

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

František Josef Heidelberg (27. 9. 1844, Praha – 24. 4. 1919, Praha) byl sochař a řezbář. Aabsolvoval reálku v Praze a poté se vyučil se v otcově ateliéru, aby pak ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění. Po jejím absolvování přednášel na nově založené akademii výtvarných umění v Osijeku ve Slavonii (Chorvatsko). V roce 1866 se vrátil do Čech a oženil s pianistkou Vojtěškou Zadrobílkovou. Spolupracoval s Václavem Levým a po jeho smrti dokončil výzdobu hrobky rodiny Lannovy a Schebkovy na Olšanských hřbitovech. Sochařsky ztvárnil například osobnost Prokopa Holého, Jiřího z Poděbrad, Jeronýma Pražského, F. Palackého, P. J. Šafaříka, J. Jungmanna, A. Dvořáka nebo J. A. Komenského. Mezi další jeho díla patří reliéfy Adama a Evy a Zvěstování Panny Marie pro kostel sv. Cyrila Metoděje v Praze – Karlíně, sochy světců pro venkovské kostely v obci Vrčeň (u Nepomuka), Horažďovice a Kydliny (u Klatov). Zdobil kostely i průčelí zámků v Čechách a v Německu. Pro pivovar v Braníku pracoval na štukatérské výzdobě. Zabýval se také restaurováním – opravoval sochy na domě bývalé mincovny na Staroměstském náměstí, sochu sv. Ambrože na kostele sv. Mikuláše a děkanský chrám sv. Štěpána v Kouřimi. F. Heidelberg byl členem Umělecké besedy v Praze a Ochotnické jednoty Pokrok v Karlíně. Zajímavostí je, že je autorem asi nejstarší sochy Mistra Jana Husa ve veřejném prostoru – na domě od K. Hartiga – Husitská 191 (1869). Stál také v čele žižkovského Sokola od samého jeho vzniku v roce 1872.

Josef Heidelberg (15.10.1814, Plzeň – 27.11.1891, Praha) otec Josefa Františka Heidelberga byl dvorním sochařem a řezbářem císaře Ferdinanda V. a členem Umělecké besedy v Praze. Ve svém ateliéru v dnešní Vladislavově ulici zhotovoval zejména oltáře (oltář sv. Ludmily u sv. Víta a v Týnském chrámě v Praze, dřevěný oltář chrámu sv. Bartoloměje v Rakovníku) a kazatelny, ale je i autorem skříně pro české korunovační klenoty.

Zdroje: