Josef Machoň

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Josef Machoň (5. 5. 1880 – 2. 9. 1962) byl skladatel, hudební publicista a klavírista. Narodil se v Olbramovicích v rodině učitele. Jeho otec byl nejen pedagogem, ale i vynikajícím muzikantem a svému synovi tak poskytl hudební vzdělání. Po maturitě na českobudějovické reálce byl roku 1898 přijat ke studiu stavebního inženýrství na pražské polytechnice a také na pražskou konzervatoř. Tu poté, co denní studium na konzervatoři kolidovalo s přednáškami na ČVUT opustil a dál se hudebně vzdělával už jen soukromým studiem hry na klavír, housle a violoncello. V letech 1910 až 1914 studoval skladbu u Vítězslava Nováka a v letech 1934 až 1936 pak instrumentaci u Jaroslava Řídkého. Po promoci na ČVUT nastoupil roku 1905 jako železniční úředník v Lublani, následujícího roku pak přijal místo v Plzni, odkud byl roku 1914 odvelen na frontu. Po demobilizaci přijal roku 1919 místo na Ministerstvu železnic, kde působil až do roku 1939. Na všech svých působištích byl hudebně činný – mezi roky 1901 až 1903 byl sbormistrem dělnického pěveckého sboru v Kobylisích a v Libni, v Plzni byl členem Orchestru železničních úředníků, dále Komitétu pro propagaci komorní hudby, v letech 1940 až 1954 byl členem výboru Mozartovy obce. Své články publikoval v Hudebních rozhledech, Směru a časopise Loutkář. Je autorem řady sborů, písní a klavírních skladeb, skládal nejen hudbu pro děti a loutkové divadlo, ale je i autorem libret loutkových her, byl mimo jiné i spolupracovníkem Divadla Josefa Skupy.

Zdroje: