Josef Wenzig

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Náhrobek byl v roce 2017 restaurován z výtěžku Veřejné sbírky pro záchranu významných pražských hrobů.

Josef Wenzig (18. 1. 1807 – 28. 8. 1876) byl český pedagog a převážně německy píšící spisovatel, autor libret k operám Bedřicha Smetany Dalibor a Libuše. Narodil se v Turnově. Po studiích působil jako vychovatel v domě purkrabího Karla Chotka. Od roku 1833 pan nastoupil na místo profesora pražské reálky a roku 1853 byl jmenován ředitelem českých škol reálných. Zůstal jím i po publikování svého Rozjímání rakouského občana o císařově dopisu z 9. září 1857 (císař František Josef I. se v něm vyjádřil ve smyslu, aby školy dbaly o rozvoj národních kultur). Wenzig vyznění dopisu otevřeně vyložil jako obranu češtiny ve školství, což obhájil i před hrozícím disciplinárním řízením ve Vídni. V roce 1861 byl zvolen do Zemského sněmu, kde v roce 1864 s prosadil přijetí návrhu zákona o jazykové rovnoprávnosti na školách nižších a středních. Napsal řadu her a libret, z nichž jen některé byly provedeny či zhudebněny. Dochovalo se i jeho nezhudebněné libreto k opeře Bitva na Vítkově. Vyšly i jeho dvě unikátní výpravně ilustrované Wenzigovy knihy o Praze a Čechách. Překládal do němčiny národní písně, pohádky a českou poezii a je autorem studií o české literatuře. Byl zvolen členem pražského zastupitelstva a jeho školské komise a prvním předsedou Umělecké Besedy. Jeho jméno naleznete mezi 72 dalšími na budově Národního Muzea.

Zdroje: