Josef Winkler

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Reliéf na náhrobku je dílem sochaře a keramika Ladislava Tomana (1894-1935) a vznikl v letech 1927-1931 na popud Spolku Hlávkových kolejí. Urna s popelem Josefa Winklera byla do tohoto hrobu uložena 7. 3. 1931.

Josef Winkler (13. 3. 1865 – 8. 3. 1927) byl chemik cukrovarník, dlouholetý ředitel cukrovarů a mecenáš. Narodil se v Mostkovicích u Prostějova do velice chudých poměrů. Vystudoval prostějovskou reálku. Následně byl v Praze přijat ke studiu na Vysoké škole technické, kde vystudoval obor chemie. Roku 1884 nastoupil jako chemik v cukrovaru v Prosenicích. Poté působil v cukrovarech v Brodku u Přerova a Doksanech. Krátce působil také jako chemik ve sklárně a učitel v matiční škole. Od roku 1888 se ale vrátil k cukrovarnictví, když přijal místo v cukrovaru v Čakovicích. Tam se vypracoval až na pozici technického správce. V roce 1903 byl přeložen už ve funkci ředitele do Cukrovaru Čáslav II a poté, co došlo k jeho zrušení, nastoupil jako ředitel do sesterského závodu ve Vrdech, kde setrval až do svého odchodu do důchodu v létě 1926. Za svůj život se kromě své práce také intenzivně věnoval činnosti v řadě odborných a zájmových cukrovarnických organizací jak ve Vídni, tak i v Praze. Byl to vysoce vážený a respektovaný odborník, skromná, dobrosrdečná a charakterní osobnost. Svým darem dvou a půl milionu korun byl po zakladateli Josefu Hlávkovi druhým největším donátorem Spolku Hlávkových kolejí, který zajišťoval podporu nadaných, leč nemajetných studentů pražských vysokých škol. Při svém odchodu do důchodu také daroval místní škole ve Vrdech–Bučicích 2 000 korun. Škola založila Nadaci J. Winklera a z jejích výnosů pořizovala obuv a ošacení pro chudé žáky.

Zdroje: