Josefina Humpalová Zemanová

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Josefína Humpalová Zemanová byla spisovatelka, redaktorka a jedna z čelných představitelek ženského hnutí konce 19. a začátku 20. století. Narodila se v Sušici, ale už ve dvou letech odjela se svým otcem do USA. Dětství strávila v Chicagu. V jedenácti letech se na dva roky vrátila do jihočeského Písku, odkud se po smrti matky rodina opět přestěhovala zpět do Spojených států. V šestnácti letech osiřela a záhy se rozpadlo i její manželství s českým přistěhovalcem. Přesto nejenže pečovala o své mladší sourozence, ale také vystudovala filosofii, literaturu, historii a psychologii na univerzitě v Clevelandu.

Začala se věnovat podpoře českoamerických žen a ženského dělnického hnutí, prosazovala rovnost mezd. Pořádala přednášky a publikovala články pod pseudonymem M. A. Kalinová. Získala si brzy velké renomé a byla zvolena jednou ze tří čestných předsedkyň Mezinárodní rady žen. Roku 1894 začala v Chicagu vydávat krajanský časopis Ženské listy a brzy se stala i jeho majitelkou. Nadále se věnovala nejen psaní, ale i výuce českých dětí a sociální práci. Zastávala místo školní úřednice v Chicagu, studovala sociologii, byla členkou Českého výboru pro chudé, předsedkyní Jednoty českých dam a členkou řady dalších nejen krajanských klubů a spolků. Často v nich zastávala významné funkce. Její články byly publikovány v řadě významných periodik.

Roku 1901 podnikla cestu po Evropě. Při té příležitosti přednášela i v Čechách a na Moravě, v Praze vydala knihu Amerika v pravém světle a překlad knihy H. Kellerové Povídka mého života. Nakrátko se vrátila do Spojených států, ale roku 1904 přijala v Praze místo sekretářky Ženského klubu českého. Koncem roku začala redigovat časopis Šťastný domov, ale na jaře 1905 vážně onemocněla a poslední měsíce života se této práce musela vzdát.

Její monumentální náhrobek – socha v nadživotní velikosti z hořického pískovce – je dílem sochaře Stanislava Suchardy (1866–1916). Mezi jeho nejvýznamnější díla v Praze patří například sochařská výzdoba centrální části pomníku F. Palackého, plastická výzdoba Obecního domu nebo výzdoba levého křídla Wilsonova nádraží. Dále pak plastiky Vltava, Ukolébavka, Praha či Vrba. Je rovněž autorem několika dalších pomníků na Olšanských hřbitovech, mimo jiné hrobů malířky Marie Dostalové a herce Vojty Slukova.

Zdroje: