Momentálně jednáme se zájemcem o adopci tohoto hrobu
Julius Vincenc von Krombholz (19. 12. 1783 – 1. 11. 1843) byl lékař, farmakolog a průkopník mykologie u nás. Narodil se v Horní Polici na Litoměřicku v rodině učitele. Gymnázium navštěvoval nejprve v České Lípě, poté v Praze na Starém Městě. Roku 1800 začal studovat na Filozofické fakultě Karlo- Ferdinandovy univerzity, ale pro nedorozumění s jedním z profesorů ji musel opustit. Zapsal se ke studiu ranlékařství a stal se oblíbeným žákem profesora J. A. Oechyho, který ho přijal i jako domácího učitele svých dcer. Později se Krombholz s nejstarší z nich i oženil. Prof. Oechy ho spolu s primářem nemocnice U Milosrdných bratří J. T. Heldem pro jeho nadání povzbuzovali k dalšímu studiu lékařství a tak Krombholz pokračoval ve studiu medicíny ve Vídni a následně v Erfurtu, kde roku 1811 svá studia dokončil. Po návratu do Prahy přijal místo prosektora v Anatomickém ústavu lékařské fakulty. Protože nechtěl žádat prominutí povinných zkoušek vzhledem k faktu, že diplom získal v zahraničí, lékařská studia znovu opakoval v Praze a roku 1814 získal doktorát také na Karlo- Ferdinandově univerzitě. Poté přijal místo suplenta na lékařské fakultě. V letech 1813 až 1814 organizoval péči o vojáky, raněné v napoleonských válkách. Roku 1828 byl jmenován profesorem speciální patologie a terapie a od roku 1825 primářem I. interní kliniky ve Všeobecné nemocnici v Praze. Zasloužil se o vybudování knihovny a výukových sbírek a založení akologického kabinetu na Lékařské fakultě. V roce 1831 byl při epidemii cholery jmenován ředitelem všech cholerických nemocnic a také rektorem Lékařské fakulty. Roku 1837 zorganizoval spolu s hrabětem K. Šternberkem mezinárodní sjezd lékařů a přírodovědců. Jeho soukromá ordinace byla velmi oblíbená a hojně navštěvovaná jak šlechtou, tak i chudinou. Byl jazykově nadaný. Také byl schopný organizátor se širokým polem zájmů. Ve svém volnu se věnoval nejen hudbě a výtvarnému umění, ale především mykologii. Jako soudní lékař se zaměřil především na toxicitu hub. Je autorem prvního Přehledu jedlých hub, který vyšel roku 1821. Jeho další, obsáhlý Ilustrovaný atlas hub pak vycházel v letech 1831 až 1846. Jeho poslední část publikoval J. Zobel až po Krompholzově smrti. Za svůj život založil a podporoval dvě nadace, jednu roku 1833 pro bezplatné léčení chudých studentů, druhou pro podporu studijních cest nadaných žáků do zahraničí. Ta fungovala bez přerušení až do roku 1953. Za své zásluhy byl roku 1837 povýšen do šlechtického stavu. Jeho mumifikované srdce je dodnes uloženo na I. interní klinice Karlovy Univerzity v Praze.