Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2015
Vysoká škola chemicko – technologická v Praze a Český svaz pivovarů a sladoven
Karel Josef Napoleon Balling (24. 4. 1805 – 18. 3. 1868) byl významný český chemik a pedagog. Byl synem předního železářského odborníka Michaela Ballinga. Po soukromých studiích a složení zkoušek na plzeňském gymnáziu nastoupil jako patnáctiletý v roce 1820 na pražský Polytechnický ústav. Jeho učiteli byli matematik F. J. Gerstner, přírodopisec F. X. Zippe a chemik J. J. Steimann. Po složení zkoušek v roce 1823 podnikl cestu po českých hutích a dolech a nastoupil do Císařských železáren ve Zbirohu, kde byl jeho otec ředitelem. V roce 1824 ale odešel zpět na Polytechniku a po zbytek života se věnoval vědecké a pedagogické činnosti. Stal se záhy asistentem profesora Steimanna a po jeho smrti v roce 1833 i jeho nástupcem. V roce 1835 byl Balling jmenován profesorem všeobecné a technické chemie. Hlavním těžištěm jeho práce bylo v mládí hutnictví železa, později to ale byla především kvasná a analytická chemie. Balling aktivně propagoval cukrovarnictví a pivovarnictví, zaváděl nové vědecké názvosloví, metodiku určování kvality cukerných roztoků, mj. vynalezl i sacharometr. Pro pivovarství a sladařství mělo nesmírný význam odvození tzv. Ballingových vzorců pro výpočet koncentrace původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno. Přestože sám publikoval německy, podporoval paralelní vyučování v němčině a češtině, založil se o založení technické knihovny. Byl členem řady odborných a vědeckých společností, mj. Královské české společnosti nauk, obdržel také řadu vyznamenání, např. Velkou zlatou medaili pro vědu a umění a v roce 1854 také Rytířský řád Františka Josefa.