Karel Kořistka

7.2.1825, Březová nad Svitavou – 19.1.1906, Praha

geodet, kartograf

Hřbitov Olšany IV, odd. 6, hrob 27
Hrob byl zařazen do projektu XXIII-2022

Aktuální adopční nájemce:

Logo adoptujícího: Město Březová nad Svitavou

Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2022

Město Březová nad Svitavou

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Karel František Edvard rytíř Kořistka (7. 2. 1825 – 19. 1. 1906) byl geodet, kartograf a topograf, pedagog a politik. Narodil se v Březové nad Svitavou v rodině hospodářského správce křižanovského panství, vyrostl v Křižanově. V letech 1841 až 1843 studoval matematiku, fyziku a astonomii ve Vídni, poté pokračoval ve studiích na Hornické a lesnické akademii v Banské Štiavnici. Tam také v roce 1848 nastoupil na místo asistenta matematiky a fyziky u prof. Ch. Dopplera. Po jeho odchodu byl pověřen suplováním těchto předmětů. Koncem roku 1849 byl jmenován profesorem praktické geometrie a encyklopedie lesnictví na novém Technickém učilišti v Brně. Tam se také účastnil přednášek a přírodovědeckého odboru Moravsko slezské společnosti a přímo se podílel na založení Geologického spolku. V roce 1851 byl jmenován profesorem elementární matematiky a praktické geometrie na pražském Polytechnickém ústavu. V následujícím období podnikl řadu studijních cest po Evropě. Na základě jeho poznatků z nich pak byly provedeny reorganizace pražské a vídeňské polytechniky. Kořistka prosazoval zejména zavedení samostatného zeměměřičského studia. Stal se také zakladatelem českého zeměměřičského názvosloví. Roku 1864 byl prvním voleným rektorem pražského Polytechnického ústavu a tuto funkci zastával i v období let 1866 až 1867. Podílel se významnou měrou na rozdělení pražské polytechniky na českou a německou část. Přesto nebylo vyhověno jeho žádosti o jmenování na české polytechnice a tak musel setrvat na její německé části. Až do svého odchodu do penze v roce 1893 odmítal nabídky na působení ve Vídni či Karlsruhe a zůstal věrný pražské polytechnice. Kořistka byl činný i politicky. Roku 1861 byl zvolen do sboru obecních starších v Praze, v letech 1866 až 1869 byl poslancem Českého zemského sněmu. Byl členem České královské společnosti nauk, České akademie, Císařské akademie věd ve Vídni a řady dalších společností. Byl také vynálezcem, v roce 1856 sestrojil nivelační teodolit. Je autorem velké řady odborných prací jak v němčině, tak i v češtině, mapy Tater z roku 1864 a velké mapy českých zemí z roku 1865. Za své zásluhy obdržel řadu ocenění a vyznamenání. Mimo jiných pak roku 1879 Řád železné koruny III. třídy a povýšení do šlechtického stavu. Roku 1892 mu byl udělen rytířský kříž Rakouského císařského Leopoldova řádu.

Fotogalerie: