Karel Kruis

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Karel Kruis (13. 5. 1851 – 27. 12. 1917) byl profesor kvasné chemie a fotografie a průkopník mikrofotografie pod UV světlem. Pocházel z Kosmonos, kde vyrůstal v rodině řídícího učitele. Po studiích na reálce pracoval od roku 1867 jako učeň v kartounce v Kosmonosích. Absolvoval kurzy barvířství, běličství a tiskařství a krátce pak pracoval i v pražské kartounce na Smíchově. Od roku 1872 pak studoval na chemickém oddělení pražské Polytechniky a poté se roku 1875 stal asistentem na Vysoké škole technické. V letech 1878 až 84 byl také redaktorem Chemických listů a následně pak až do roku 1880 Osterreich-ungarische Brenneneitungu. Pracoval i jako vedoucí lihovarnické školy a výzkumné stanice v liteňském lihovaru. Roku 1899 založil samostatný Ústav praktické fotografie na Vysoké škole technické. Byl jmenován řádným profesorem kvasné chemie a fotografie. V tomto ústavu založil fotoateliér. Roku 1903 mu byl udělen patent na lisované droždí z cukrové řepy, roku 1906 byl jmenován profesorem bruselského Institututu des Fermentations a roku 1912 se stal čestným členem České chemické společnosti pro vědu a průmysl. Jeho nejstarším dochovaným snímkem je Rej dětí u Popovic z roku 1882. První zmínka o mikrofotografiích pak pochází z roku 1887. Roku 1896 se jako asistent profesora Domalípy podílel na pokusech s rentgenovým zářením. Svými mikrosnímky kvasinek, pořízených v UV záření, prezentovanými na botanickém kongresu ve Vídni 1905 vzbudil mimořádnou pozornost. Z roku 1907 pocházejí jeho první fotografie signované slepotiskem a ovlivněné piktorialismem. Následující rok začal experimentovat s autochromy. Kruisovo dílo zahrnuje takřka všechny žánry – od vědecké fotografie po momentku, od zátiší po akt a krajinářské záběry.

Vilém Pohl (28. 5. 1894 – 23. 1. 1954) byl historik umění a amatérský fotograf. Byl zeťem Karla Kruise. Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, byl aktivním členem Klubu Za starou Prahu a nadšeným fotografem a spolupracovníkem tchána Karla Kruise. Je autorem několika odborných publikací.

Zdroje: