Karel Lukšík a Marie Popelková

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Karel Dominik Lukšík (30. 7. 1920 – 19. 7. 2001) byl tanečník, baletní mistr a pedagog. Narodil se ve Frýdku-Místku. Taneční základy získal pod vedením Emerycha Gabzdyla na scéně Státního divadla Ostrava v letech 1939 až 1942. Poté působil jako sólista německých divadel v polských Katovicích a Krakově. Od roku 1945 byl sólistou pražského Divadla 5. května, které působilo v budově bývalého Nového německého divadla, dnes Státní opery. Po jeho zrušení v srpnu 1948 přešel do Národního divadla a přijal angažmá rovněž jako sólista baletu. Taneční kariéru ukončil až roku 1963. V období let 1960 až 1985 působil v Národním divadle jako baletní mistr. V letech 1972 až 1973 absolvoval pedagogickou stáž ve státním tanečním učilišti A. Vaganovové v Petrohradě. V letech 1962 až 1986 pak působil také jako pedagog pražské Taneční konzervatoře. V roce 1973 byl jmenován Zasloužilým umělcem.

Jeho ženou byla herečka Marie Popelková (16. 3. 1906 – 28. 9. 1977). Narodila se v Praze. V letech 1927 až 1931 působila pod jménem Mimi Popelková jako herečka a operetní zpěvačka u kočovných společností. Následující dvě sezony strávila v angažmá Jihočeského národního divadla v Českých Budějovicích. Do roku 1940 pak působila u několika společností a následující sezonu přijala angažmá jako herečka a subreta Východočeského národního divadla v Pardubicích, kde byla do roku 1945 i místoředitelkou. Poté působila jako herečka a ředitelka na několika scénách, mimo jiné i v Městském divadle Most. Od roku 1956 vedla propagační oddělení Pražského kulturního střediska. V epizodních rolích se objevila i v řadě filmů, například ve Falešné kočičce, Advokátce Věře, později pak v Ikarii XB–1, Fantomovi Morrisvillu, Šíleně smutné princezně nebo Adéla ještě nevečeřela. Její poslední rolí byla stařena v trilogii Osada Havranů, Na veliké řece a Volání rodu.

Zdroje: