Adopce významných hrobůAdopce významných hrobů⋆ 5.2.1786, Bartošovice v Orlických horách – † 12.6.1858, Praha
Pro tento hrob hledáme adopčního nájemce. Máte zájem?
Adopční nájem tohoto hrobu na dobu 10 let je 7.950 Kč.
Pro rychlý kontakt použijte formulář, ozveme se co nejdříve
Karel František Pitsch (5. 2. 1786 – 12. 6. 1858) byl česko-německý varhaník, hudební skladatel a pedagog, mistr kontrapunktu. Pocházel z Bartošovic v Orlických horách. Hře na klavír a varhany se naučil od svého otce. Od roku 1794 byl žákem K. Bacha ve slezském Reichenbachu. Gymnaziální studia absolvoval v Jičíně a Jindřichově Hradci, kde pokračoval ve studiu hry a kontrapunktu u varhaníka Franze Otta. Poté studoval filozofii na Karlově univerzitě. V letech 1809 až 1815 působil v Táboře jako vychovatel v měšťanské rodině a od roku 1815 až do roku 1826 byl zaměstnán jako učitel hudby ve šlechtické rodině von Manner v Bohdalicích. Krátce studoval ve Vídni a roku 1826 konečně přesídlil do Prahy, kde se živil jako varhaník a učitel hudby. Roku 1832 se stal varhaníkem v malostranském kostele sv. Mikuláše a roku 1839 přijal místo profesora Varhanické školy. O rok později byl jmenován ředitelem a školu úspěšně vedl až do své smrti. Mezi jeho žáky patřili J. L. Zvonař, A. Hnilička, K. Bewndl, E. Nápravník nebo J. Förster mladší. Je autorem třísvazkového díla obsahujícího 72 varhanních preludií a fug Museum für Orgelspieler, chrámových skladeb Missa D, Te Deum, Requiem a Graduate, sedmi varhanních skladeb a několika písní. Přestože po celý život mluvil německy, ve svých šedesáti letech se začal učit česky a dosáhl velmi dobré jazykové úrovně. Byl členem Společnosti na podporu hudby, Cecilské hudební jednoty, Salcburského Mozartea a holandské Maatschappij tot Bevordering der Toonkunst.
Náhrobek je s největší pravděpodobností dílem Roberta Platzera (1831–1868), příslušníka slavné sochařské dynastie, jejímž zakladatelem byl František Ignác Platzer.
