Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2026
město Blatná
Karel Strakatý (2. července 1804 Blatná – 26. dubna 1868 Praha) byl významný český operní pěvec (bas), známý jako první interpret písně Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnou.
Narodil se v hudebně založené rodině hrnčíře. Vystudoval gymnázium v Písku a Praze, poté filozofii a práva na Karlově univerzitě. I když byl úspěšným studentem, více ho přitahovala hudba. Během studií zpíval v kostelích a soukromě vyučoval. Roku 1827 získal angažmá ve Stavovském divadle, kde debutoval v roli v Čarostřelci. Představení byla tehdy převážně v němčině, ale Strakatý zpíval i česky. V roce 1834 zazpíval ve hře Fidlovačka slavnou píseň Kde domov můj, čímž se natrvalo zapsal do české kulturní historie.
Během své třicetileté kariéry ve Stavovském divadle odehrál přes 3600 představení, z toho 371 v češtině. Odmítl nabídky ze zahraničí (např. z Drážďan a Berlína) a zůstal věrný českému publiku. Byl ceněn pro šíření národních i duchovních písní a zasloužil se o popularizaci české hudby. Roku 1853 byl oceněn stříbrným pohárem k 25. výročí své činnosti, stal se pražským měšťanem, čestným členem konzervatoře i spolku Hlahol, a starostou sdružení Beseda.
Po odchodu ze stálého angažmá v roce 1858 nadále příležitostně vystupoval, například v Prozatímním divadle roku 1864. Téhož roku finančně podpořil vydavatele J. R. Vilímka staršího a přispěl tak k obnovení Humoristických listů. Zemřel náhle na mrtvici v roce 1868, krátce před položením základního kamene Národního divadla. Zanechal po sobě sedm dětí.
Strakatý byl jedním z nejvýznamnějších zpěváků své doby a jeho přínos české opeře byl srovnáván s významem Josefa Jiřího Kolára pro činohru.