Ladislav Stroupežnický

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Ladislav Stroupežnický (6. 1. 1850 – 11. 8.1892) byl novinář, dramatik a dramaturg Národního divadla. Narodil se v jihočeských Cerhonicích. Po dvou třídách reálky v Písku se stal praktikantem na velkostatku, kde byl jeho otec správcem. V roce 1867 se pokusil o sebevraždu poté, co se mylně domníval, že zastřelil člověka. Přestože mu výstřel roztrhl patro a utrhl nos, přežil a následně strávil téměř devět měsíců na pražské klinice. Tato událost změnila celý jeho život. Vrátil se do Cerhonic, kde měl za úkol uspořádat cerhonický zámecký archiv. V roce 1871 mu byla uveřejněna první povídka v Humoristických listech. Stroupežnický se přestěhoval do Prahy a v humoristickém psaní pokračoval. Přispíval i do Lumíra, Šotka a Palečka. V Praze se stal úředníkem první české Pojišťovací banky (1872–1875) a poté magistrátním písařem (1875–1882). Na doporučení Františka A. Šuberta, ředitele po požáru nově otevřeného Národního divadla, se stal roku 1882 jeho dramaturgem a v této funkci působil až do své smrti. Je autorem více jak deseti dramatických děl. Jeho nejvýznamnějším dílem je veselohra Naši furianti, dále pak Zvíkovský rarášek, Na Valdštejnské šachtě a Paní mincmistrová, podle níž byl později natočený úspěšný film Cech panen Kutnohorských. Stroupežnický jako dramaturg nebyl příliš oblíbený, ale jeho přísnost a vysoké nároky na dramatiky pomohly získat divadlu už od počátku vysoký kredit.

Zdroje: