Václav, Zdeněk a Bedřich Linhartovi

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Hrob rodiny Linhartovy zdobí nápisová deska na paměť tří ze čtyř bratrů Linhartových – Václava, Zdeňka a Bedřicha, kteří zemřeli v boji proti nacistickým okupantům. Čtvrtý z bratrů, Otto (24. 9. 1895 – 29. 3. 1980), se rovněž aktivně účastnil protinacistického odboje jako radiotelegrafista vysílačky Sparta I a člen odbojové organizace ÚVOD. Jako jediný z bratrů se v ilegalitě dožil konce druhé světové války.

Václav Linhart (21. 7. 1892 – 4. 7. 1942) byl členem Rady hl. m. Prahy a faktorem tiskárny. Rozmnožoval protinacistické letáky, ukrýval vysílačku Sparta I a poskytl úkryt také radiotelegrafistovi Jindřichovi Klečkovi. Při pokusu o jeho zatčení gestapem 5. října 1941 uprchl a skrýval se po nějaký čas v Plzni. 4. července 1942 byl ale zatčen a při převozu na úřadovnu gestapa spáchal sebevraždu pomocí cyankáli.

Zdeněk Linhart (12. 5. 1886 – 17. 1. 1943) byl řidič tramvaje. Kolportoval ilegální tiskoviny, působil v ozbrojené ochraně ilegálních pracovníků a jako jeho bratři i on ukrýval radiotelegrafistu Jindřicha Klečku, který z jeho bytu vysílal depeše do Londýna z vysílačky Sparta I. 5. října 1941 byl na základě udání domovníka zatčen gestapem. Zemřel v koncentračním táboře Stutthof.

Bedřich Linhart (9. 4. 1886 – 20. 10. 1944) byl ruský legionář. Za války se stal vrchním kriminálním inspektorem zpravodajského oddělení protektorátní policie a do června 1941 působil jako tlumočník gestapa. Poté byl pro svou legionářskou minulost penzionován. Ve svém vozidle a garáži rovněž ukrýval vysílačku Sparta I. V červenci 1942 byl zatčen gestapem a za rok a půl poté popraven v pankrácké sekyrárně.

V tomto hrobu jsou uloženy urny s popelem jejich dvou sester Marie Linhartové a Ludmily Stöcklové, které byly za svou účast na protinacistickém odboji od dubna 1944 vězněny v koncentračním táboře Ravensbrück.

Zdroje: