Ludvík Veverka a Libuše Freslová

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

V roce 2024 byl hrob opraven ze zdrojů HPS.

V hrobu jsou pohřbeni manželé Ludvík Veverka a Libuše Freslová, divadelní a filmoví herci.

Herec Ludvík Veverka (7. 3. 1893 – 2. 2. 1947) byl divadelní, filmový a rozhlasový herec. Narodil se v Kostelci nad Orlicí. Po absolvování reálky a brněnské obchodní akademie ho divadlo zlákalo natolik, že místo převzetí otcova podniku nastoupil roku 1912 pod jménem Egon Dubín k ochotnické Společnosti Václava Choděry a po angažmá u několika menších společností v roce 1914 přijal místo v pražské Uranii. Po odvodu do armády byl v roce 1915 vyreklamován do Národního divadla v Brně. Roku 1919 nastoupil do Vinohradského divadla, kde setrval až do roku 1929. Svou hereckou dráhu zakončil jako člen souboru Národního divadla v Praze, kde působil od roku 1929 až do února 1947. Už od dvacátých let Veverka spolupracoval i s rozhlasem. Jeho první filmová role je z roku 1919, kdy debutoval ve filmu O Ardienu. Hrál v takřka 30 filmech, většinou však menší role. Namátkou můžeme připomenout Pozor straší!, Hvězda z poslední štace, Cesta do hlubin študákovy duše, Muzikantská Liduška, Modrý závoj, Přijdu hned, a nebo jeho poslední film Čtrnáctý u stolu.

Divadelní a filmová herečka Libuše Freslová, (27. 6. 1898 – 20. 8. 1982) manželka Ludvíka Veverky, byla žačkou Leopoldy Dostalové. Narodila se v Praze, svou hereckou dráhu začínala roku 1917 u společnosti Havlíček – Konětopský, rok nato byla členkou Městského divadla v Ostravě, v letech 1918–1923 byla angažována v Městském divadle v Plzni. Od roku 1923 pak nastoupila do divadla na Vinohradech, kde setrvala až do roku 1959. Před filmovou kamerou se objevila poprvé roku 1926 ve filmu Román hloupého Honzy. Celkem vystupovala v 8 filmech, z nichž namátkou můžeme jmenovat Obrácení Ferdyše Pištory, Němá barikáda, Revoluční rok 1848, Vlčí Jáma, Poslední růže od Casanovy či její poslední film Farářův konec z roku 1968.

Zdroje: