Marie a Anežka Burgerovy

Kategorie → významné umělecké dílo

Autorem busty je Karel Babka
Hřbitov Malvazinky, odd. EII, hrob 54 → ukaž na mapy.com
Hrob byl zařazen do projektu XVII-12/2016

Momentálně jednáme se zájemcem o adopci tohoto hrobu

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Náhrobek Marie a Anežky Burgerových zdobí busta, která je signovaným dílem Karla Babky. V listopadu 2025 byla busta vzhledem k jejímu havarijnímu stavu demontována a převezena do dílen HPS k restaurování.

Anežka Burgerová (8. 10. 1865 – 9. 8. 1946) a Marie Burgerová (* 29. 10. 1898 – 6. 10 1931) byla úřednice autoúčtárny ASSAP.

Sochař a legionář Karel Babka (24. 10. 1880 – 26. 3. 1953) se narodil v Praze. Vyučil se kovomodelářem. V letech 1901-1907 studoval sochařství na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Stanislava Suchardy. Už od roku 1902 pracoval v ateliéru sochaře a medailéra Karla Nováka. V letech 1912 až 1914 působil v Moskvě, kde se zajímal o tzv. Ruskou secesi. Po vypuknutí první světové války vstoupil v září 1914 do České družiny, která se později stala základem čs. legií v Rusku. V legiích nejprve působil v kreslířské skupině F. Parolka, později pracoval v Informačně–osvětovém odboru čs. legií na pomnících padlým a od roku 1919 velel v hodnosti podporučíka východní části legionářské sochařské dílny, která budovala památníky padlým legionářům od Omsku směrem na východ. Byl autorem řady návrhů těchto pomníků, mezi realizované patřil například pomník v Posolské. Po návratu do Československa Babka působil jako sochař a medailér, od roku 1922 pracoval také jako konzervátor Památníku osvobození na Vítkově. Po druhé světové válce působil v Památníku národního písemnictví. Mezi jeho nejznámější práce patří socha legionáře v Blansku a na pražském Spořilově, která zde byla odhalena v roce 1937. Roku 1945 byla bohužel tato socha odstraněna. Vytvořil Pomník zakladatelů republiky v Kostelci nad Č. Lesy či medaile Země koruny České nebo Františka Palackého. Sádrové modely pomníků padlým legionářům v Rusku, včetně těch, na kterých se Babka podílel, uložené v Památníku osvobození, byly v padesátých letech bohužel zničeny.

Fotogalerie: