Oldřich Tyl

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Oldřich Tyl (3. 1. 1884 – 4. 4. 1939) byl významný český architekt období funkcionalismu, urbanista a teoretik architektury, jeden z čelních představitelů naší meziválečné avantgardy. Pocházel z Ejpovic, architekturu a pozemní stavitelství vystudoval na pražské České technice pod vedením prof. Josefa Schulze. Po studiu působil v atelieru architekta Matěje Blechy, období první světové války prožil spolu s Josefem Gočárem jako inženýr u italské fronty. Později založil spolu s M. Terebou a J. Mikynou stavební závod Tekta. Byl spoluzakladatelem Klubu architektů a v roce 1920 i jeho předsedou, podílel se významně i na zrodu časopisu Stavba. Byl rovněž předsedou Klubu za novou Prahu. Jeho první realizace se nesly v duchu kubismu a purismu – družstevní domy v Nezamyslově ul. v Praze či penzionáty YWCA na Žižkově, ale později se výrazně přiklonil k funkcionalismu. Dalšími významnými stavbami jsou nové budovy Fakultní nemocnice na Novém Městě, budovy nemocnic na Kladně, v Rakovníku, Roudnici, Nové Pace, rodinné domy v pražských Dejvicích a v Hořovicích, nájemní dům v Jungmannově ulici vedle Mozartea, dům ve Spálené ul. 76, Kaulichův dům na Karlově nám., patrové garáže v Trojické a řada dalších. Jeho nejvýznamnějšími realizacemi jsou však bezesporu budova Veletržního paláce (spolu s J. Fuchsem) a vnitřní dostavba domu Na Příkopech – pasáž Černá růže.

Zdroje: